"TEORIE MONETÁRNÍ POLITIKY
Geneze názorů na úlohu peněz v ekonomice
Z názorů na úlohu peněz v ekonomice se odvíjí jejich definice – teoretická vs. praktická definice peněz.
 Teoretická (funkcionální) – peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka, uchovatel hodnoty. Považuje peníze za zvláštní druh aktiv, která můžeme použít jako prostředek i uskutečnění plateb.
 Empirická – všímá si především toho, které vymezení peněz nejlépe souvisí s vývojem veličin, o nichž předpokládá, že by měly být ovlivněny penězi. Snaží se o vysvětlení pojmu peníze v souvislosti se změnami ekonomické aktivity

Peněžní agregáty
Slouží k měření peněžní zásoby neboli k měření peněz v ekonomice. Jsou obvykle měřeny CB.
M1 – jedná se o transakční peníze (peníze používané na nákup zboží a služeb),
– v ČR: oběživo + depozita na viděnou
M2 – obsahuje agregát M1 a dále tzv. kvazi peníze (finanční aktiva, která jsou vysoce
likvidní)
– v ČR: M1 + termínovaná depozita + depozita v zahraničí
M3 – M2 + euroměnové vklady u domácích bank
– v ČR: není definován
M4 – M3 + vklady v nebankovních institucích v domácí měně + krátkodobé CP v domácí
měně
M5 – M4 + ostatní CP v domácí měně
ML – peněžní agregát s nízkou mírou likvidity
– v ČR: je definován
Peněžní agregáty představují pouze jednu stranu, tj. stranu pasiv, souhrnné bilance bankovního sektoru, která se nazývá měnový přehled.

Poptávka po penězích v klasické, Keynesově a monetaristické teorii
Poptávka po penězích – podíl bohatství (důchodu), který lidé chtějí držet ve formě peněz.

1. Klasická teorie poptávky – vychází z rovnice směny a kvantitativní teorie peněz.
 rovnice směny – říká, že peněžní zásoba (M) násobená rychlostí oběhu peněz (V) se musí rovnat cenové hladině (P) násobení reálným důchodem (Y)


V = rychlost obratu peněz – je to číslo, které říká, kolikrát je v daném časovém období (během jednoho roku) v průměru jedna Kč vydána na nákup zboží a služeb
 kvantitativní teorie peněz – změna peněžní zásoby způsobí proporcionální změnu cenové hladiny (jestliže V a Y jsou konstantní)

Pozn. klasici uvažovali především s transakční poptávkou po penězích, zatímco poptávku po penězích jako po aktivu přehlíželi

2. Keynesova teorie peněz – vychází z teorie preference likvidity a 3 motivů držby peněz.
 teorie preference likvidity – Keynes zdůraznil funkci peněz jako uchovatele hodnoty a vliv úrokové sazby na poptávku po penězích.
 3 motivy držby peněz:
o transakční: vzniká proto, že není sladěn okamžik příjmů a okamžik plateb souvisejících s transakcemi. Čím větší je důchod, tím větší je objem transakcí, tzn. že transakční poptávka po penězích poroste s růstem důchodu.

o opatrnostní: založen na tom, že jednotlivci si přejí mít u sebe větší množství peněz než je nutné pro běžné transakce vzhledem k případným nepředvídatelným platbám. Objem peněžních zůstatků roste s velikostí důchodu a klesá s růstem úrokové sazby, protože to zvyšuje alternativní náklady držby.

o spekulační: vychází z očekávání ek. subjektů o budoucí výši úrok. sazeb. Jestliže očekávají, že úrok. sazby vzrostou, budou se zbavovat pevně úročených CP a držet peníze. Jestliže úrok. sazby skutečně vzrostou, sníží se ceny pevně úročených CP a bude je možno koupit za držené peníze s kapitálovým ziskem. Spekulační poptávka je zápornou funkcí úrok. sazby."

Součástí práce jsou grafy o rozsahu cca 0,5 strany.