"TRŽNÍ SELHÁNÍ A ÚLOHA STÁTU
Podstata: trh není schopen efektivně rozmísťovat zdroje, protože trh není schopen efektivně rozmístit zdroje, rozmísťuje je stát

Příčina: nedokonalé informace

Typy tržního selhání:
1. nedokonalá konkurence,
2. veřejné statky,
3. externality,
4. nedokonalé informace.

Ad 1. Nedokonalá konkurence
Je situace, ve které mohou ekonomické subjekty uplatnit určitou monopolní sílu při stanovování ceny. Cena zboží pak není shodná s mezním příjmem firmy, resp. je vyšší než mezní příjem. Firma určující cenu zboží bude maximalizovat svůj zisk vyrovnáváním mezních nákladů s mezními příjmy (nižšími než cena), nikoliv mezních nákladů s cenou. V této situaci relativní ceny neodrážejí relativní mezní náklady a cenový systém nepřináší informaci nutnou pro zajištění efektivnosti.

Zboží X je vyráběno monopolní firmou, Y vyrábí firma přijímající cenu. Cílem obou výrobců je maximalizace zisku (volí tedy výstup, při kterém mezní příjmy = mezní náklady).
Při výrobě Y se při výstupu cena shoduje s výší mezních nákladů a MRPT (mezní míra transformace produktu) se rovná podílu cen zboží. Při výrobě X je cena vyšší než mezní náklady, protože je vyšší než mezní příjmy. MRPT se v tomto případě nerovná podílu cen zboží, ale podílu mezního příjmu a ceny. MRPT = MRx/Py  Px/Py …….MRPT  MRS.

Nerovnost mezní míry transformace produktu a mezní míry substituce je dána tím, že je mezní příjem ve výrobě nižší než cena tohoto zboží. V důsledku toho se vyrábí méně výrobků než je optimální vzhledem k existujícím preferencím spotřebitelů a technologii výroby.

Monopolní síla likviduje jednotné kritérium rozhodování spotřebitelů a výrobců a následně mechanismus efektivního rozmisťování zdrojů. Zatímco se rozhodování firmy řídí výší mezního příjmu, rozhodování spotřebitelů určuje cena zboží a mezní příjem se s touto cenou neshoduje. Výrobci reagují na jiný soubor relativních cen než spotřebitelé. Poptávku spotřebitelů s nabídkou firmy přímo slaďuje pouze rovnost ceny a mezních nákladů, není-li tato podmínka splněna, nejsou zdroje rozmísťovány efektivně.

Ad 2. Veřejné statky
Jsou statky nebo služby, které mají dvě typické vlastnosti:
 nedělitelnost (nerivalitní spotřeba) – ať tento statek spotřebovává kdokoliv, nemá jeho spotřeba žádný vliv na to, jaké množství tohoto statku mohou spotřebovávat ostatní. Důsledkem je, MC při poskytnutí veřejného statku jsou nulové (u soukromého statku jsou rostoucí).
 nevyloučitelnost – vyjadřuje skutečnost, že buď není vůbec možné, nebo je neúnosně nákladně neplatící spotřebitele ze spotřeby statku vyloučit. Veřejné statky mohou být využívány, aniž by za ně bylo přímo placeno."

Součástí práce jsou grafy o rozsahu cca 1,5 strany. Důležité informace jsou tučně značeny.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ