"Teoretická část
1 Nezaměstnanost
Nezaměstnanost v dnešní době představuje v mnoha zemích závažný makroekonomický problém. Mezi výší nezaměstnanosti a ekonomickou vyspělostí země nebyla prokázána souvislost, jelikož s nezaměstnaností se potýká nejen mnoho hospodářsky slabších zemí, ale i některé vyspělé státy. Nezaměstnanost má také dalekosáhlé makroekonomické i mikroekonomické důsledky.

1.1 Příčiny nezaměstnanosti
Mezi příčiny nezaměstnanosti patří nejčastěji:
• nedokonalý trh práce, nedokonalé informace o pracovních místech,
• pojištění a podpory v nezaměstnanosti (zvyšují dobrovolnou nezaměstnanost),
• zákon o minimální mzdě,
• odbory a kolektivní vyjednávání (forma kartelu, která díky své síle může donutit zaměstnavatele ke zvýšení mezd, i když si to vzhledem ke své produktivitě nezaslouží),
• mzdová rigidita a
• efektivní mzdy (zaměstnavatel zaplatí zaměstnancům více než musí, a tím je více motivuje).

1.2 Důsledky nezaměstnanosti
Nezaměstnanost, kterou mnozí ekonomové považují vedle inflace za druhé makroekonomické zlo, přináší s sebou řadu dopadů, jak ekonomických, tak sociálních:
• jestliže existuje vysoká nezaměstnanost, tak země nevyrábí na hranici svých produkčních možností, protože část zdrojů není využita a dochází ke ztrátě hrubého produktu ekonomiky,
• vlivem přetrvávající nezaměstnanosti narůstá schodek státního rozpočtu, jelikož je nutné vyplácet podpory v nezaměstnanosti, financovat chod úřadů práce a aktivní politiku zaměstnanosti a
• u dlouhodobě nezaměstnaných dochází po určité době ke změnám, které ztěžují jejich zpětný návrat do zaměstnání, jsou to např. úpadek jejich lidského kapitálu, klesající zájem o práci, změny ve vnímání času, nárůst kriminality, sociální izolace, zhoršení zdravotního stavu a to jak fyzického, tak i psychického atd.
Nezaměstnanost pro ekonomiku i jednotlivce je především zlem, ale má i pozitivní stránku, kdy nezaměstnanost napomáhá optimální alokaci zdrojů.

1.3 Měření nezaměstnanosti
Pro měření nezaměstnanosti je třeba si vymezit určité kategorie obyvatelstva. Nezaměstnanost se týká jen obyvatelstva v produktivním věku, tedy od ukončení povinné školní docházky do odchodu do penze. Toto obyvatelstvo je dále rozděleno do dvou skupin:
• zaměstnaní – lidé, kteří vykonávají jakoukoliv placenou práci (pracují na plný nebo částečný úvazek) a
• nezaměstnaní – lidé, kteří nemají zaměstnání, ale aktivně jej hledají.
Zaměstnaní a nezaměstnaní tvoří dohromady tzv. ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Ostatní lidé, jež jsou v produktivní věku a nemají zaměstnání, ani ho z různých důvodů nehledají, jsou řazeni do kategorie ekonomicky neaktivních.
Měřit nezaměstnanost lze dvěma ekonomickými ukazateli a to buď ukazatelem míry nezaměstnanosti, nebo ukazatelem míry ekonomické aktivity."

Součástí práce jsou grafy a tabulky o rozsahu cca 6 stran.