1.

Úvod

2.	Obsah knihy

2.1.	Vyšší kruhy

2.2.	Lokální společnost

2.3.	Čtyři sta předních rodin

2.4.

Celebrity

2.5.	Finanční magnáti

2.6.	Vysocí správní funkcionáři

2.7.	Korporační magnáti

2.8.	Vojenští pohlaváři

2.9.	Nadvláda představitelů ozbrojených sil

2.10.

Politické vedení

2.11.

Teorie rovnováhy

2.12.

Mocenská elita

2.13.

Masová společnost

2.14.

Konzervativní smýšlení

2.15.

Nemorálnost vyššího stupně

"3. čtyři sta předních rodin:

Před občanskou válkou se vyšší třídy velkoměst vyznačovali jednolitostí a stabilitou, jediné čím se lišili bylo náboženství. Na nejbohatší lidi bylo možno pohlížet jako na výlučnou kastu, na jejich majetek jako na něco stálého. Po občanské válce byla společnost napadena ze všech stran lidmi, kteří se odvážně pokoušeli zničit společenské hradby. V letech 1870 – 1920 docházelo v celonárodním měřítku k zápasu starých rodin se zbohatlíky. Staré rodiny ( ty co zbohatly před občanskou válkou ) se snažili uzavřít rady ostatním. – tyto snahy ztroskotaly protože staré bohatství bylo oproti novému velmi malé. Mohlo by se zdát, že všechny rodiny jsou dost staré, ale ne všechny rodiny vlastnili bohatství alespoň po 2 – 4 generace. Proto byl důležitý rodokmen. Přesto, že USA nezažily feudální minulost, a že vždy tu existovala značná sociální mobilita, přece mohla na krátkou dobu vzniknout společnost opírající se o rodokmen a prestiž rodinného původce ( příčinou tohoto byli přistěhovalci ). Američané se setkávali s návrhy na status založený na rodinném původu. Pokusy o vytvoření rodové hierarchie pokračovaly ve vyšší třídě, jejíž místně oddělené složky mezi sebou soutěžily. Nejprve bylo osídleno východní pobřeží ( rodiny odsuď měly delší lokální rodinou tradici ). Zdůrazňuje, že rodokmen je pevnou a stálou základnou prestiže jen tam, kde i třídní struktura je pevná a stálá. Jen tehdy mohou nejrůznější konvence a formy etikety zapustit kořeny a rozvíjet se na pevném ekonomickém základu. Lidé s rodovým majetkem neustále bojují o udržení své exkluzivní prominence na základě rodokmenu, vždy znovu vítězí, vždy znovu ztroskotávají.. S nezdarem se setkávají tehdy , když do této generace vstoupí noví lidé a vítězí proto, že ve všech dobách tento boj svádí vyšší třída. Společenská třída zůstává ne ve stejných lidech, ale ve stejných typech lidí. Velké majetky získané po občanské válce si vyžádali vznik tzv. spolku patriarchů ( spolek vyvolenců z těch nejbohatších ). Založil ho McAllister, který se v roce 1880 vyjadřoval, že v New Yorku ,,jen 400 lidí tvoří vznešenou společnost,,. V celých USA se stará garda snažila zabránit přístupu zbohatlíků do společnosti. Východiskem bylo přijmout vybrané zbohatlíky mezi sebe a tento účel splnil. Společenský rejstřík ( seznam nejbohatších rodin ). Společenský rejstřík označuje lidi, kteří se díky svému původu, společenskému postavení atd. můžou zařadit k té nejlepší společnosti toho daného města. Lidé ze společenského rejstříku žijí v bohatých čtvrtích atd. Mají společné přátele, příbuzné. Muži z těchto rodin studují na Harvarské, Yalské nebo na Pricetonu. Rádi stojí v čele různých charitativních organizací ve městě. – mají velké bohatství – tvoří podnikatelskou aristokracii v daném městě. Téměř v celé Americe patří velkoměstské vyšší třídy víceméně do stejné rasové skupiny, nad ostatními vrstvami obyvatelstva vynikají delší tradicí amerického původu. Ale existují i vyjímky ( italské a židovské rodiny, irské katolické rodiny ). V celých USA je životní styl vyšších vrstev do velké míry stejný ( ať už se to týká oblečení apod. ). Důležitým znakem, který odlišuje společensky významné lidi od lidí jen bohatých a od příslušníků nižších vrstev je vzdělání a s ním i všechny asociace, způsob chápání věcí a city k nimiž je tento typ výchovy celý život vede. ( děti jsou vychovávány chůvami, pak navštěvují soukromé školy )Každodenní život v těchto školách bývá zcela prostý ( v atmosféře jednoduchosti vládne demokracie ve společenském postavení. Člověk takto vychovaný bude pak vždycky vědět co a jak má udělat, i když ho občas někdo přivede do rozpaků. Kluby a zábavní podniky pro vyšší vrstvy hrají důležitou roli ve vytváření povahového typu příslušníka vyšší třídy a kromě toho konexe, k nimiž přirozeně vedou napomáhají k vzájemnému sepětí jednotlivých vyšších kruhů.

4. Celebrity:

Každý kdo má úspěch se v USA dostane do světa společenských veličin. Tento vět se opírá o celostátní hierarchie moci a bohatství a uplatňuje se pomocí masových sdělovacích prostředků rozšířených po celé zemi. V USA docházelo ke zdokonalování masové sdělovací techniky a tak se začaly uplatňovat profesionální celebrity z oblasti zábavy a staly se středem pozornosti celého národa. Co to jsou vlastně ty celebrity? Mills říká, že to jsou jména, která nepotřebují žádné další bližší určení. Zná je hodně lidí, každý je hned pozná, dostává se jim uznání, cokoli celebrity udělají získává veřejný ohlas. Často bývají materiálem pro sdělovací prostředky. A když uplyne ta doba – což se musí stát a celebrita zůstane naživu – což se může stát snad a někdo tu a tam se zeptá Pamatujete si na něj?"

Práce obsahuje překlepy.