"Úvod
Rozlohou patří Chráněná krajinná oblast Pálava k našim nejmenším, ale významem k těm největším. Není totiž mnoho míst, která by se mohla pochlubit tak krásnou a rozmanitou přírodou a nevšední krajinou jako Pálava s jejími bělostnými skalami, jarními mozaikami rozkvetlých stepí, vinohrady na sluncem ozářených stráních, teplomilnou doubravu Milovického lesa a zbytkem podpálavských luhů s letitými duby na břehu slepého ramene Dyje.
Pálava má i znamenitý historický a kulturní význam, stojí v něm dva významné zámky, Valtice a Lednice, nedaleko je také významné archeologické naleziště (Dolní Věstonice). Za zmínku stojí i významné naleziště fosilií mořských měkkýšů a jiných mořských živočichů. Jedná se o lokalitu Kienberg a Mušlov.
Historie
Území jižní Moravy kolem Pavlovských vrchů je starou kulturní oblastí. Byla osídlena již za doby ledové, před více než 25 000 lety (starší doba kamenná - paleolit), kdy zde sídlili lovci mamutů. Jejich přítomnost dokumentovala řada nálezů na severním svahu Děviček, mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem, z nichž nejznámější je socha ženy, označovaná jako Věstonická Venuše. Kromě ní byla nalezena i řada dalších plastik, např. stylizované sošky žen, zvířecí plastiky z pálené hlíny a slonoviny a zbytky lidských obydlí, které patří k nejstarším vůbec.
Od konce 12. století plnil funkci správního centra kraje hrad Děvičky, zmiňovaný v písemných zprávách již od roku 1222. Jeho historie končí rokem 1654, kdy ho dobyli a zpustošili Švédové. Funkci správního centra pak převzalo město Mikulov, o němž jsou první historické zprávy z roku 1173 jako o slovanském sídlišti. Funkci správního střediska si uchovalo dodnes a mimo to je známou jihomoravskou městskou památkovou rezervací.
K nejznámějším památkovým objektům Mikulova patří zejména Mikulovský zámek, jehož předchůdcem byl královský hrad připomínaný již roku 1218. Na jeho východním úpatí vyrostlo podhradí s nepravidelným náměstím, které si dodnes zachovalo svůj původní charakter.
Podnebí
Podnebí na Pálavě můžeme považovat za teplé a suché. Průměrná teplota vzduchu činí 9,6 °C. Největší srážkové úhrny území zaznamenává v červnu a nejmenší v lednu, za celý rok pak naprší v průměru 570 mm srážek z čehož je maximálně 20% sněhová pokrývka. Obrazem podnebí, členitosti, geomorfologického vývoje a je na tomto území velmi rozmanitá fauna i flóra.

Pavlovské vrchy
Pavlovské vrchy jsou nejrozsáhlejším maloplošně chráněným územím v celé CHKO, jsou nejvýznamnější hlavně, co se týče zdejší fauny a flory, která zde roste a žije hlavně díky příznivému geologickému podloží.
Konkrétně se jedná o vápencové bradlo (erozí vypreparovaná skaliska), které se táhne od obce Pavlov až k rakouským hranicím. Tento geologický útvar vznikl vyzvednutím vápence, vzniklého v druhohorním moři až do výše 549 m, alpínským vrásněním. Pavlovské vrchy jsou tedy brány jako nejzápadnější část Karpat."

Součástí práce jsou fotografie a mapy o rozsahu cca 3,5 strany.