"Alchymista
Coelho Paulo
Paulo Coelho (nar.1947) je současný známý brazilský spisovatel, který získal popularitu právě po vydání svého románu Alchymista (1. vydání 1988).
Alchymista je příběh chudého španělského chlapce Santiaga - pastýře, který se svým stádem ovcí putuje španělskou Andalousií a dvakrát po sobě se mu zdá tentýž sen o pohádkovém pokladu, skrytém kdesi u egyptských pyramid. Na základě zvláštního setkání se sálemským králem se rozhodne své stádo prodat a vydat se do Afriky k pyramidám přesně podle svého snu. …- Trčím tu mezi ovcemi a pokladem,- napadlo ho. Musí se rozhodnout mezi tím, na co si zvykl, a tím, co by rád měl…Pastýř začal větru závidět jeho svobodu a uvědomil si, že i on ji může mít. Nic mu nebrání, jen on sám. Ovce, kupcova dcera i andaluské pláně jsou jen stupně v jeho Osobním příběhu.
Jenže těsně po svém příjezdu do cizí a neznámé země je okraden o všechny peníze. Nezbývá mu tedy nic jiného než sehnat si nějakou práci. Zkouší to u prodavače skla. Den co den u něj leští sklenice, až ho napadne, že by v nich mohli kolemjdoucím podávat osvěžující čaj. Nejen že by tím lidi přilákali, ale navíc by si lidé jistě všimli, jak krásně čaj ve skle vypadá a sklenáři by to pomohlo zvýšit obrat. Prodavač uposlechne Santiagovy rady a zanedlouho se jeho krámek stane vyhlášeným. Santiago navíc rychleji získává peníze potřebné k návratu do Španělska a ke koupi stáda ovcí. Nakonec však mění své rozhodnutí a jde dál za svým snem. Kupuje si velblouda a přidává se ke karavaně mířící k pyramidám. Cestou se seznamuje s životem pouště a se znameními, které duny písku člověku poskytují, pokud se on dobře dívá. Také poznává Angličana, který putuje do pouštní oázy neboť se dozvěděl o velmi starém Alchymistovi, který tam žije a který by mu mohl prozradit tajemství o přeměně železa ve zlato – cílové metě všech alchymistů. Při cestě však vypukne válka mezi pouštními kmeny a karavana se musí po dobu jejího trvání uchýlit do bezpečí oázy, která má statut neutrálního území. Santiago zde potkává arabskou dívku Fátimu, do které se zamiluje a ona jeho lásku opětuje.
Čas plyne, boje neustávají a Santiago, kromě čtvrthodiny denně, kterou tráví s Fátimou, nemá co na práci. Začne se více věnovat dění v poušti, studuje její chod a život. Přitom si jednou všimne zvláštního letu dvou krahujců. Náhle se mu v jediné chvilince objeví před očima obraz napadené oázy. Uvědomuje si, že toto znamení nemusí být pravdou, ale přesto sdělí svou vidinu kmenovým vůdcům oázy. Oni jako muži pouště jsou zvyklí sledovat její znamení, jen jim není jasné, proč by je měl vidět také neznámý cizinec. Navíc v oázách se kmeny navzájem nenapadají. Nakonec se rozhodnou údajnému nebezpečí čelit, avšak v případě, že jejich zbraně nepromluví, přijde o život sám Santiago….Kráčel tiše. Ničeho nelitoval. Zemře-li zítra, bude to proto, že Bůh nechce budoucnost změnit. Zemře však až poté, co se přeplavil přes průliv, co pracoval ve sklenářství, poznal mlčení pouště a oči Fátimy. Od té doby, co odešel z domova, prožívá naplno každičký den. Zemře-li zítra, nic už se nezmění na tom, že jeho oči viděly mnohem víc než oči jiných pastýřů, a Santiago na to byl pyšný…
Oáza je ale opravdu napadena a díky připravenosti bojovníků zachráněna. Těsně po bitvě se chlapci zjevuje impozantní arab…Na koni seděl černě oděný jezdec se sokolem na rameni. Na hlavě měl turban a celý obličej mu halil šátek.Vypadal jako posel z pouště, ale síla jeho osobnosti předčila vše, co kdy Santiago zažil…a on se tak seznamuje se samotným Alchymistou. Ten mu nabízí svůj doprovod až k pyramidám navzdory zuřícím bojům. Cestou ho učí, jak naslouchat svému srdci či jak správně číst znamení, která člověku vesmír ukazuje, aby došel až k naplnění svých snů…když něco chceš, celý Vesmír se spojí, abys své přání uskutečnil…
Jejich pouť je však přerušena bojujícím kmenem, který je zajímá jako vyzvědače. Alchymista se jim snaží situaci vysvětlit a přitom jim sdělí, že Santiago se umí proměnit ve vítr. Bojovníci jsou překvapeni a zároveň ochotni je propustit, pokud jim přeměnu předvedou. Santiago je zděšen - on se přeci ve vítr proměnit neumí. Celý den medituje v pouštní samotě. Večer před shromážděným kmenem prosí o pomoc poušť, vítr i slunce. Zvedá se obrovská bouře, která celé okolí zahalí. V momentu, kdy se vítr utiší, Santiago stojí na druhém konci tábora. Oba tedy mohou pokračovat dále. Těsně před pyramidami Alchymista hocha opouští a ten jde sám až na místo skrytého pokladu. Marně však celou noc kope. Právě když se chtěl dát znovu do kopání přepadnou ho tři arabové a chtějí po něm zlato. Na pokraji svých sil jim Santiago poví o svém snu a oni ho nechají, protože jednomu z nich se právě na tomto místě zdál dvakrát stejný sen o pokladu, zakopaném ve Španělsku…Santiago namáhavě vstal a ještě jednou pohlédl k pyramidám. Pyramidy se na něho usmály a on se srdcem plným štěstí jim ten úsměv oplatil.
Našel poklad.
Román Alchymista jako "cesta za snem" má vlastně formu obecně platného, symbolického příběhu, přesvědčujícího o smyslu každého jedinečného života v celém vesmíru. Jde o symbolické naznačení cesty k sobě, do vlastního nitra, kde je ten pravý "zakopaný poklad". Zároveň Alchymista působí jako optimistické poselství, kdy svou duchovní sílou nalezenou v každodenních činech můžeme překonávat strach, pohodlnost, sobectví a omezenost."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ