1.

Úvod

2.	Zdravý spánek

2.1.

Usínání

2.2.	Fáze spánku

3.	Regulace spánku a bdělosti

4.	Faktory ovlivňující spánek

5.	Historie zkoumání spánku

6.	Poruchy spánku

7.	Náměsíčnost

8.

Závěr

"7. NÁMĚSÍČNOST (SOMNAMBULISMUS)

Z lat. somnus = spánek , ambulo = chodím. Jiný název je lunatismus , lat. luna = měsíc.

A) Definice

Stav porušeného vědomí, v němž dochází k nekontrolovanému vykonávání více nebo méně složitých činností v průběhu NREM spánku (3 nebo 4 stadium). Opakují se epizody vstávání z postele během spánku, osoba bezcílně chodí a projevuje jen nízkou úroveň vědomí, reaktivity a dalších pohybů. Nereaguje na snahu okolí o komunikaci. Po probuzení, ať již během epizody, nebo příští ráno, má na epizodu amnézii.

B) Diagnostika

1) Převládajícím příznakem jsou opakované (dvě nebo více) epizody vstávání z postele, obvykle v prvé třetině nočního spánku a bezcílného chození po dobu několika minut až půl hodiny.
2) V průběhu epizody má jedinec bezvýrazný, strnulý obličej, nereaguje na snahu okolí stav nějak ovlivnit nebo navázat komunikaci a může být probuzen jen se značnými obtížemi.
3) Po probuzení (po epizodě nebo příští ráno) má jedinec na epizodu amnézii.
4) Během několika minut po probuzení z epizody není žádné zhoršení duševní činnosti nebo chování, i když zpočátku může být jedinec krátkodobě zmatený a dezorientovaný.
5) Nejsou žádné důkazy organické duševní poruchy.
6) Rušivé příznaky nejsou způsobeny přímým patofyziologickým účinkem substance (např. návykové látky, léku) nebo somatického stavu.

Existují dvě další podobné poruchy: Probouzení se zmateností a Syndrom nočního příjmu jídla (pití). Při výskytu incidentů i během bdění se může jednat o epilepsii.

C) Epidemiologie

10-30% dětí zažije nejméně jednu epizodu "chození ve spánku", ale výskyt somnambulismu je podstatně nižší, přibližně 1-5%. U dospělých byla zjištěna převaha epizod "chození ve spánku" (nikoliv somnambulismu jako poruchy) v 1-7%.

D) Průběh

V lehkých případech si postižený sedá na posteli nebo na okraji lůžka a chvíli vykonává jednoduché bezcílné pohyby , pak se opět uloží a spí. V těžších případech vstává s otevřenýma očima a aniž by si to uvědomil , vykonává několikaminutové procházky. Pohybuje se pravidelně , míjí překážky , někdy však může dojít k úrazu. Může se obléci nebo naopak svléci , otvírat a zavírat dveře a okna vypít nápoj atd. Při těchto činnostech nenavazuje žádný kontakt a neodpovídá na otázky. Probuzení je složité. Obvykle se postižený asi po 15 minutách sám vrací na lůžko nebo ulehá někde jinde a usíná.
Somnambulismus se může vyskytnout u dítěte od doby, kdy umí chodit. Nejčastější výskyt tohoto syndromu je ve věku 12 let.U chlapců je o něco častější. Jen zřídka se epizody začnou vyskytovat až v dospělosti. Při první epizodě v dospělosti je třeba vždy myslet na možnost užívání psychoaktivní látky nebo na neurologickou poruchu. Somnambulismus v dětství obvykle mizí spontánně ve věku časné adolescence, v typických případech kolem 15 let. Epizody somnambulismu se mohou vyskytovat jako izolované události v kterémkoliv věku, ale nejčastější jsou opakované epizody v průběhu řady let.

E) Léčba

Spočívá především v metodách snižujících množství 4. stadia spánku:
1) Úprava spánkových návyků s hlavním cílem omezit spánkovou deprivaci a následné zpětnovazebné zmnožení pomalovlnného spánku.
2) Opakované krátké denní spánky snižují množství pomalovlnného spánku v noci.
3) Benzodiazepiny a další psychofarmaka zmenšují podíl pomalovlnného spánku.
4) Nezávisle na redukci pomalovlnného spánku pravděpodobně mohou působit antikonvulziva.
Preventivně je třeba zajistit takové osobě bezpečí, např. odstranit ostré věci z okolí lůžka, bezpečně uzavřít okna."

Práce obsahuje grafiku.
Seminární práce z Biologie - Gymnázium Koryčanské paseky, Rožnov pod Radhoštěm.