"Ze života hmyzu
Čapek Karel
Autor nás uvádí do hmyzí říše, kterou pozoruje očima resignovaného diváka - tuláka. Třemi názornými obrazy osvětluje tři vášnivé choroby, kterými stůně naše doba.
Na lesní mýtině zastihl tulák rej motýlů. Motýlí básník Felix obletuje milovanou Iris, opěvuje ji, ale Iris touží po projevech lásky. Když se jich nedočkala, zklamána k sobě láká dýchavičného Viktora, zatímco Clythie, její družka a snoubenka statného Otakárka, Iris pomlouvá a snaží se získat Felixovu a dokonce i tulákovu přízeň. Mezitím Viktora sezobl pták a šťastné Clythie se zmocnil záletný Otakárek. „Věčná lež věčných milenců věčně bez ukojení“ - tak charakterizuje tulák tento motýlí rej.
Tulákův zájem upoutal jiný obraz. Párek chrobáků ztěžka valí drahocenný poklad, kuličku mrvy; sotva odběhli, aby našli pro kuličku skrýš, sebral jim ji jejich neznámý druh. – Blíží se párek cvrčků. Jsou šťastni, čekají rodinu a stěhují se do opuštěného příbytku svého druha. Ťuhýk ho napíchl na trn a oba se smějí, jak hýbe nožičkami. Avšak dravý lumek cvrčky zabíjí a odnáší je jako pochoutku svému mláděti; na něm si zase brzy pochutná hladový cizopasník. Tulák slyší, „jak po celém světě pracují horečné, tiché čelisti, to krvavé mlaskání syté nad žvancem ještě živým...život je životem kořistí“.
Dosud tulák sledoval jen sobecký a neukázněný hmyz, žijící pudovým životem bez zájmu o celek. Přichází proto do státu mravenců. Ti se snaží ovládnout prosto i čas; jedinec pro ně není ničím, celek vším. Pracovní tempo je stále šílenější. Nový válečný vynález je vede k výbojům, neboť jim ještě schází kousek světa od břízy k borovici a cesta mezi dvěma stébly trávy. Černí jsou poražení a vyhubeni žlutými.
Ve světelném jasu víří jepice; oslavují věčný život, ale padají mrtvy k zemi. Konečně praskla i kukla, která již dlouho slibuje, že změní svět. Jepice, která z kukly vylétne, zakrouží a zahyne. Smrt měří všem stejně: podléhá jí jepice stejně jako člověk. Zasáhla i tuláka, dva slimáci pozorují s potěšením jeho poslední zápas. Je pro ně zábavou – jen když oni jsou živi.
Vše živé se rodí, pracuje a umírá. To je nezměnitelný zákon, projev věčného života."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ