1.	Stavba oka

2.	Optická soustava oka

3.	Vznik zrakového vjemu

4.	Denní a noční vidění

5.	Viditelnost

6.

Akomodace

7.	Vady oka a jejich odstranění

7.1.	Barevná vada

7.2.	Otvorová vada

7.3.	Astigmatismus

7.4.	Oko ametropické

7.5.	Oko krátkozraké

7.6.	Oko dalekozraké

"Pohyby oka působí tři páry svalů: a) přímé svaly – vnitřní a vnější, b)přímé svaly – horní a dolní, c)šikmé svaly – malý a velký.
Obal oka tvoří tři blány: vnější, střední a vnitřní. Vnější blána se skládá z bělimy a rohovky; bělima je na vnější straně bílá, na vnitřní straně hnědá a zaujímá 5/6 celé vnější blány. Rohovka je přední část vnější blány; je dokonale průhledná.
Střední blána obsahuje tři části: cévnatku, těleso ciliární a duhovku.Cévnatka pokrývá celou vnitřní stěnu bělimy; vnější plocha je hnědá a vnitřní černá. Ciliární těleso má tvar prstence. Duhovka je umístěna před čočkou; její otvor se nazývá zornice (pupila).
Vnitřní blána se nazývá sítnice; zadní část je velmi tenká, růžové barvy. Nejcitlivější místo sítnice, žlutá skvrna, je v místě průsečíku osy oka se sítnicí. Nejméně citlivé je místo, kde vstupuje do oka nerv; toto místo se nazývá slepá skvrna. O její existenci se přesvědčíme takto: Zavřeme – li levé oko a pravým pozorujeme křížek; přibližujeme-li, případně vzdalujeme-li oko od obrazce, pak při určité vzdálenosti kruh zmizí ze zorného pole oka, to znamená, že jeho obraz právě padl na slepou skvrnu.
Vnitřek oka tvoří oční mok, čočka a sklivec. Oční mok je bezbarvá kapalina vyplňující prostor mezi rohovkou a čočkou. Oční čočka je bikonvexní (dvojvypuklá); zadní plocha je více zakřivena než přední. Čočka je držena svaly, jež vycházejí od vnitřní stěny ciliárního tělesa. Sklivec je průhledná rosolovitá látka, která vyplňuje prostor za čočkou.
b) Optická soustava oka
Optickou soustavu oka tvoří rohovka, oční mok, čočka a sklivec. Lámavé plochy mají přibližně tvar kulový a středy leží na jedné přímce.
Optické veličiny oka:
Vzdálenost předmětového ohniska od vrcholu rohovky –15,707
Vzdálenost obrazového ohniska od vrcholu rohovky 17,187
Vzdálenost předmětového hlavního bodu od vrcholu rohovky 1,348
Vzdálenost obrazového hlavního bodu od vrcholu rohovky -5,598
Předmětová ohnisková vzdálenost -17,1
Obrazová ohnisková vzdálenost 22,8
Lámavost 58.64 D
c) Vznik zrakového vjemu
Zrakový vjem vzniká tím, že paprskové svazky přicházející do oka z vnějších předmětů se spojují optickou soustavou oka na sítnici, kde se setkávají s citlivými buňkami; tyto se mění a způsobují nervové podráždění."

Čistý text dosahuje cca 3 stran. Práce obsahuje tabulku a grafiku.