"Kniha je rozdělena na čtyři části, a to Zrady českého dávnověku, Zrady českého vrcholného středověku, Zrady s renesanční grácií a Zrady obrozeného národa. Zrada je nadnárodní, všeobecný princip chování, který prochází dějinami celého lidstva. Nejedná se tedy jenom a pouze o českou „raritu“. Autor chce představit čtenáři alespoň vybraný počet zrádců, protože nelze do jedné knihy uvést plný výčet takovýchto osob. Zrada může být svým způsobem i relativní, protože na ni a na její výsledek může být pohlíženo z mnoha úhlů pohledu v různých etapách společenského vývoje.

Kapitola Zrady českého dávnověku začíná na straně 7 a končí na straně 70. Do kapitoly byly zařazeny například Zkazka o příliš agilním Durynkovi; Slavníkovská, pšovská, kouřimská a vršovská otázka nebo Záhada, vyřešená dopředu psí smečkou.

Do kapitoly Zrady českého vrcholného středověku (strana 71 až 98) autor zařadil například Nehodný syn velkého otce, Jan Čapek ze Sán a jeho úloha u Lipan (30. května 1434) nebo Jan Roháč z Dubé a jeho odboj.

Kapitola Zrady s renesanční grácií (strany 99 až 140) obsahují například První české stavovské povstání roku 1547, Druhé povstání českých stavů (1618 - 1620) nebo Jiří Ottovalský vydává Prahu Švédům roku 1648.

Podkapitoly Život Zdeňky Havlíčkové (1848 - 1872); Rudolf Mrva, „Omladináři“ a Čechy na konci 19. století nebo Finis Austriae 1918 patří do kapitoly zrady obrozeného národa. Tato kapitola se vyskytuje na stranách 141 až 174.

„Seznam vyobrazení v textu“ je seznam 29 fotografií a vyobrazení, které mají spojitost s probíraným textem.

„Přehled vlády českých knížat a králů“ začíná na straně 178. Je sestaven podle Československých dějin v datech. Skládá se z několika bloků, a to Panovníci Velké Moravy (například Mojmír I. (830 - 846), Rastislav (846 - asi 870) nebo Mojmír II. (894 - 906)), Česká knížata (například Bořivoj (? - 894), Spytihněv II. (1055 - 1061) nebo Vladislav Jindřich (1197)) a Čeští králové (například Přemysl I. Otakar (1197 - 1230), Karel IV. (1346 - 1378) nebo Karel I. (1916 - 1918)).

V Přehledu pramenů jsou uvedeny všechny zdroje, které autor využil při psaní knihy. Jedná se jak o knižní publikace, tak zdroje ze soukromých kolekcí nebo internetové zdroje (Wikipedia).

V kapitole „Jmenný a věcný rejstřík prvního dílu“ jsou abecedně seřazena vybraná jména, místa apod., která mají souvislost s obsahem knihy.

Průběhem knihy doprovází poznámky pod čarou, které dále rozvádějí děj knihy v různé délce a podrobnosti."