"Patologické hráčství
= gamblerství
„to gamble“ = podstoupit riziko ve snaze něčeho dosáhnout
nevztahuje se pouze k hazardním hrám, ale bývá s nimi nejčastěji spojeno
opakované hráčství, které zatlačí do pozadí sociální, materiální i pracovní problémy a často i rodinu
bývá často spojeno s další závislostí (např.: na drogách, nebo alkoholu)

Příznaky
Zaujetí hráčstvím (plánování hazardu, přemýšlení o způsobech jak sehnat peníze na hraní, …)
Potřeba hrát se stále většími částkami peněz
Opakované neúspěšné snahy kontrolovat, přerušit, nebo vzdát se hazardu
Neklid, podrážděnost při snaze skončit s hraním
Hraní jako útěk před problémy
Lhaní o svém hraní
Nelegální činy (padělání, podvody, krádeže, zpronevěry…)
Hráčstvím ohrozí svá přátelství, nebo přátele ztratí
Spoléhá na to, že mu ostatní půjčí peníze

Hazardní hry
Velké množství (každá hra o peníze)
Loterie, sázení, automaty
Automaty:
1. Zábavní – neposkytují výhru (počítačové hry)
2. Výherní – za vložené peníze nabízejí mnohonásobně vyšší výhru
V ČR hlavně karetní hry

Ohrožené skupiny
Mladí lidé – děti a dospívající podléhají závislosti mnohem snadněji
Muži – jsou patologickým hráčstvím ohroženi více, ale žen s touto závislostí přibývá
Profesionální hráči – profesionál je schopen nějakou dobu na hazardu vydělávat, ale riziko propadnutí závislosti je vysoké
Nebezpečná povolání – lidé, kteří přijdou ve svém zaměstnání do styku s hazardem
Hyperaktivní děti s poruchami pozornosti – jsou ještě více ohroženi, než jiné děti, překvapivě u automatu vydrží i několik hodin
Typy hráčů
Člověk propadající opakovanému hráčství, pro získání peněz je schopen nezákonné činnosti.
Člověk s potřebou utíkat od reality, nedokáže se k problému přiznat, předpokládá, že odpovědnost za jeho prohry převezme někdo jiný
Člověk, který je neschopný kontrolovat svoji hru, považující hru za svoji potřebu, nepřipouští si žádné sociální ani společenské problémy
Fáze hráčství
Stadium výher – vše co hráč vyhrál v euforii znovu vsadí, často prohraje více než vyhrál, ale vždyť „má štěstí a zase vyhraje“. Zvyšuje částky a hraje častěji.
Stadium prohrávání – v této fázi už většinou jde o závislost. Hráč myslí jen na hru a nemůže přestat. Často si na hru půjčuje. Lže před rodinou a přáteli o hře.
Stadium zoufalství – v této fázi často přichází podmíněné nebo nepodmíněné tresty, odcizení od rodiny, přátel. Hráč obviňuje všechny kolem, lituje se.
Stadium beznaděje – nevede k zakončení závislosti, právě naopak. V této fázi se často přidávají drogy, nebo alkohol. Hráč ztrácí zaměstnání, rodinu. Končí buď ve vězení, nebo na ulici.
Podle odborníků toto trvá jeden až tři roky u dospělých, ale pouze několik měsíců u nezletilých"