"1. Dětství
Alfred Adler přišel na svět 7. února 1870 ve Vídni. Narodil se do židovské rodiny, ale ve svých třiceti letech přestoupil na protestantskou víru, která mu připadala mnohem otevřenější.
V dětství onemocněl křivicí a byl nucen zůstávat doma, ale i tak kontakt se svými vrstevníky z okolí neztratil.
Škola jej zprvu moc nebavila, ale i tak se dostal na Vídeňskou univerzitu a vystudoval lékařství. Nejprve praktikoval jako praktický lékař, následně jako oční lékař, nejdéle však vydržel v oboru psychiatrie.
2. Profesní život a filosofické vlivy
V rámci psychiatrické praxe dokonce několik let spolupracoval s Freudem a stal se prezidentem Psychoanalytické společnosti. Navzdory tomuto postu se necítil jako Freudův učedník a po vystoupení členů Psychoanalytické společnosti proti jeho názorům z ní odešel a založil si svoji vlastní odbornou společnost.
Během života se začal zajímat o socialistické hnutí Karla Marxe a jeho spisy. Přes tento způsob myšlení se seznámil se svou budoucí manželkou – Raissou Epsteinovou, ale po svatbě zjistil, že jeho názory jsou méně radikální než názory jeho ženy a tak se mnohokrát střetli. Přesto však si k sobě vytvořili velmi harmonický vztah, ze kterého vzešly tři děti.
Ve dvacátých letech za podpory Vídeňské školní rady založil se svou společností mnoho dětských poraden, které fungovaly do politických změn ve třicátých letech. Po té jen přednášel a to hlavně v USA, kam se později i přestěhoval. Na svých cestách přednášel i ve Velké Británii. Při jedné z těchto cest v roce 1937 zemřel.
Jeho učení ovlivňuje psychiatry, poradce a vychovatele dodnes.
3. Adlerova teorie
Adlerova individuální psychologie nepočítá s člověkem jako s jedincem a jeho zařazením do společnosti jako Freud, ale jako s jedincem s jeho city. Proto jeho psychologii nazýváme jako teleotickou, kdy je lidské chování účelné – orientované na individuální cíl. Smyslu chování člověka můžeme porozumět přes pochopení jeho cílů.
Hlavní body teorie:
• Usilování o nadřazenost. Již od dětství se člověk snaží být někomu nadřazen a zbavit se pocitu méněcennosti.
• Společenský důraz. Nadřazenost je vhodná pokud je sociálně zaměřena a nejde o sobecké usilování o nadřazenost.
• Cílevědomost. Chceme-li poznat jedince, musíme poznat jeho cíle, životní styl a tvůrčí “já“.
• Sourozenecké pořadí. Sourozenecké pořadí má vliv na chování jedince ve společnosti."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ