"Válečný zločin

,,jedná se o vážné porušení mezinárodního humanitárního práva, sekundární pravidlo vzniklé v důsledku váženého porušení primárních pravidel obsažených v normách mezinárodního humanitárního práva“
Válečným zločinem se rozumí provinění proti válečnému právu postižitelného podle mezinárodního trestního práva. Každé provinění proti tomuto právu v mezinárodním konfliktu je válečným zločinem. Mezi hlavní druhy patří přečiny proti válečnému a mezinárodnímu právu ohledně zacházení se zajatci a podrobenými civilisty (mučení, genocida,…), vedení bojů (použití zakázaných zbraní, například nášlapné miny) a zločiny prosti míru (příprava útočné války).
,,Od roku 2002 existuje v Haagu Mezinárodní trestní soud (ICC), který má právo soudit pachatele válečných zločinů, které byly spáchány po datu jeho založení. Jeho působnost však není celosvětová, protože řada států proti němu vyslovila výhrady a odmítla mu podřídit své občany (např. USA, Čína, Izrael…) V minulosti byly z popudu OSN zřizovány soudy pro trestání válečných zločinů spáchaných v konkrétních konfliktech (Norimberský tribunál, Tokijský tribunál, Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii, Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu).„

Mezinárodní trestní soud (International Criminal Court)

V roce 1990 a 1991 vyzvalo OSN Komisi pro mezinárodní právo, aby se zabývala problematikou mezinárodní trestní jurisdikce a s tím spojenou možnost vytvoření mezinárodního trestního soudu. V roce 1995 ustanovilo Valné shromáždění OSN Přípravný výbor, který měl vytvořit všeobecně přijatelný návrh smlouvy o založení soudu.
To se však neobešlo bez sporů. Hlavním problémem byly otázky jurisdikce soudu a zahájení řízení. Stálí členové Rady bezpečnosti OSN, s výjimkou Velké Británie, propagovali širokou kontrolu soudu ze strany Rady bezpečnosti OSN a byli proti ustavení nezávislého žalobce. Proti nim se postavily státy, které chtěly nezávislý soud skládající se z nezávislého žalobce a co největší omezení pravomoci Rady bezpečnosti OSN.
Dne 17. 7. 1998 proběhla diplomatická konference, kde se jednalo o návrhu. Proti se vyslovilo 7 států , 21 států se zdrželo hlasování a pro návrh hlasovalo 120 států včetně České republiky.
Mezinárodní trestní soud vstoupil v platnost 1. 7. 2002. Sídlo má v nizozemském Haagu, stejně jako Mezinárodní soudní dvůr . Stíhá osoby zodpovědné za zločin genocidy, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny. V budoucnu by měl soudit i zločiny proti míru, ty však ještě nejsou přesně definovány.

Nadrasa
Hitlerova zahraniční politika se zakládala na rasistické teorii o nerovnosti ras. Vůdčí rasou měli být tzv. árijci, vysocí blonďáci světlé pleti a modrých očí. Když se však podíváme na samotného Hitlera, tak tento požadavek nesplňuje.

Koncentrační tábory

Hitler nechal zřídit tato zařízení, aby sem mohl umístit své politické nepřátele. Patřili sem komunisté, sociální demokraté, křesťané, židi,… S pomoci Himmlera a SS vytvořil tzv. svět koncentráků.
,,Nesmíme zapomenout, že nacionální socialisté zavraždili šest milionů Židů – 2, 5 milionu v plynových komorách vyhlazovacích táborů, dva miliony na Ukrajině a v Besarábii, 400 000 ve varšavském ghettu. Pak si uvědomíme, že Hitlerova Nová Evropa spočívala na nebývalém popření i té minimální lidskosti. ,,Nemohl bych vidět někoho trpět a nikomu působit bolest, avšak když zjistím, že můj druh je v nebezpečí, potom nastupuje namísto citu chladný rozum: jestliže je dnes nutno přinášet oběť, pak vidím jenom oběť, kterou požaduje budoucnost,“ řekl Hitler v září 1914 při jednom rozhovoru u stolu ve svém polním hlavním stanu.“

Genocida

Patří do kategorie zločinů proti lidskosti. Stejně jako ostatní zločiny proti lidskosti i genocida je definována mezinárodním trestním právem jako úmyslné a systematické ničení celé nebo části skupiny. Je jedno, zda se jedná o etnickou, rasovou, náboženskou či národnostní skupinu."