"Oldřich a Božena
Heyduk Adolf
V potoce za olším perou dívky prádlo. Vyniká mezi nimi především krásná Božena Kresinová, která je nejen krásná, ale navíc výborně zpívá. Kníže Oldřich jede ve stejnou chvíli z lovu se svou družinou. Když projíždí kolem olší, zaslechne lahodný zpěv a vydává se za ním.
Božena ho ihned zaujme. Ptá se jí, jestli je rusalka, víla nebo dívka. Božena mu prozradí své jméno i to, že pochází z velice chudé rodiny. Kníže chválí její krásu a říká, že je hodna toho, aby zářila světu z Vyšehradu. Božena se do knížete brzy zamiluje. Když se jej otáže, kým že vlastně je, Oldřich odvětí, že jen myslivcem z družiny knížete, který zrovna odjel opačným směrem.
Oldřich chce přenocovat u Boženiny chaty, Božena mu ale poradí, aby raději jel na knížecí hrádek Drahouš. Kníže tam nakonec odjede, ale slíbí, že se brzy vrátí. Za nějaký čas skutečně přichází do Boženiny chaty a žádá její rodiče o dívčinu ruku. Božena má velikou radost a ptá se Oldřicha, kdy si pro ni přijede, nerada by totiž v chatě zůstala přes zimu.
Po zemi se mezitím roznese zpráva o chystané Oldřichově svatbě. Zemanky a velmožky už hoří nedočkavostí, protože doufají, že si za nevěstu vybere některou z nich. Tato zpráva se dostane i ke Kresinovým, Božena si z ní ale nic nedělá, protože myslí jen na svého myslivce.
Minuly asi dva měsíce, když tu se před chatou náhle objeví Oldřich i se svou početnou družinou. Jde k Boženě, políbí jí ruku a řekne, že si pro ni konečně přijel. Jeho družina provolává „zdráv buď, kníže Oldřichu!“. Božena se lekne, nevěří svým uším a vyčítá Oldřichovi, že si z ní jen utahuje.
Kníže ji ale přesvědčí, že mluví pravdu, a přikáže dvořanům, aby Boženě přinesli drahé šaty. Panny ji oblečou, kníže Oldřich políbí Boženiny rodiče a nechá se s Boženou oddat. Nakonec si ji odveze na koni na hrad Drahouš."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ