"Odysseya
Homér
Jedná se o příběh navazující na předešlé Homérovo epické dílo. Celá Odyssea je rozdělena do dvaceti čtyř zpěvů.
Hrdinou je Odysseus (latinsky Ulysses), jeden z řeckých (achájských) válečníků dobývajících Tróju. Má pověst lstivého a zrádného člověka, který místo hrdinství, jež je kladeno ve stupnici ctností tak vysoko, užívá rozumu a lsti ku prospěchu svých cílů. Je to příběh návratu - návratu po desetiletém obléhání Tróje. Odysseus se vrací na rodnou Ithaku, ke své manželce Penélopé, jež na něho věrně po celých deset let čeká (tká přitom své nekonečné roucho), ke svému synovi Télemachovi, otci Láertovi a věrnému psu.
Hrdinkou je však i samotná Penélopé. Tu svádí celá řada ženichů, kteří ji přesvědčují, že manžel zahynul před Trójou; vidí v ní dědičku Odysseova bohatství a moci. Působí zvůli na Odysseově sídle, pořádají hostiny a přesvědčují Télemacha o Penélopině zrádnosti a nevěrnosti.
Odysseus mezitím bloudí a nevrací se; je hnán bouřemi, ztratí svoje věrné loďstvo a ztroskotá na ostrově Ógygii daleko na západě, kde se ho ujme spanilá nymfa Kalypsó. Ta se do něj zamiluje, poté co jí vypověděl svoje příběhy a strasti, a svádí ho, aby si ji vzal, že mu poskytne věčné mládí a rozkoše
Tehdy ale zasahuje bohyně Athéna, která vždy byla ochránkyní Odysseovou stejně jako nesmiřitelnou protihráčkou nešťastné Tróje. Vyzve posla bohů Herma, aby přesvědčil Kalypsó, že z Odyssea jí radosti nepoplynou a aby ho propustila. Tak se tedy stane a Odysseus odplouvá na vlastnoručně zhotoveném člunu. Athéna odchází na Ithaku a pomáhá Télemachovi: ať svolá na druhý den sněm Ithačanů a vyzve ženichy, aby urychleně opustili Ithaku. Sám ať potom odejde na ostrov Pylos ke králi Nestorovi a do Sparty ke králi Meneláovi pátrat po otci. Oba tito hrdinové se zúčastnili bojů o Tróju.
Odysseus pluje, bouře ho však zažene na ostrov „blažených plavců“ Faiéků. Ti ho hostí, on jim vypráví svoje příběhy a nasycen, znaven usíná. Druhého dne se probouzí na Ithace, kam ho Faiékové dopraví. Athéna ho promění ve starého žebráka. Nato ho pošle k mladému pastýři Eumaiovi, aby zde počkal na syna Télemacha. Setkají se a Odysseus mu odhalí svoji totožnost; Télemachos přestrojeného Odyssea přivádí do rodného domu, aby spatřil, co se tu mezitím odehrávalo a viděl věrnost své manželky Penélopé. Ta je vydána sama na pospas „ženichům“. Souhlasí s tím, že kdo napne Odysseův luk a prostřelí otvory dvanácti sekyr, stane se jejím manželem. Starý žebrák – Odysseus – po neúspěchu všech, nabídne se z legrace, že splní její úkol. Po velkých bojích nakonec luk dostává a postřílí většinu ženichů. Těch je nakonec země úplně zbavena a Odysseus odhaluje svoji totožnost.
V eposu nalezneme i řadu dalších známých příběhů - např. Odysseovy zážitky se Skyllou a Charybdou, s jednookým obrem Polyfémem, jehož se jim podaří oslepit. Vypráví se o tom, kterak Odysseus přelstil Sirény: nejenom, že se od nich nenechal zvábit, ale ještě si vyslechl, připoután ke lodi jejich zpěv. Aj.
Řekněme ještě něco málo o formě a struktuře vyprávění. Odyssea je psána klasickým daktylským hexametrem. Někdy se také mluví o heroickém verši. V řečtině, jíž je dílo v originále psáno, jde o hexametr časoměrný – slabiky, na nichž je přízvuk, jsou dlouhé. V češtině, kde je klasická časomíra stěží realizovatelná, se Odysseia překládá přízvučně (jde o běžně používaný překlad Otmara Vaňorného). Vprostřed verše po třetí slabice je cézura (viz Slovník literární teorie), na konci konkluze: předposlední slabika daktylská, poslední trochejská. Verš je nerýmovaný.
Celá Odyssea je rozdělena do dvaceti čtyř zpěvů."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ