"Skaláci
Jirásek Alois
Roku 1628 přišel na statek "na skalce" nový sedlák Jíra Skalák. Zúčastnil se selského povstání na Opočensku, po neúspěchu povstání byl tělesně potrestán. Nakonec uprchl a usadil se na statku na Náchodsku, kde také založil rodinu. Dějiny šly dál, ale rod Skaláků i přes všechny útrapy stále žil "na skalce".
Vlastní děj se odehrává v polovině 18. století, za vlády Marie Terezie. Jednoho zimního dne dorazí "na skalku" dva jezdci žádají nocleh. Jsou to mladý kníže Piccolomini a jeho sluha. Kníže si povšimne Skalákovy dcery Marie a pokusí se ji znásilnit. Marii se podaří uprchnout, na útěku se však těžce zraní. V tom na statek dorazí Mikuláš Skalák a knížete napadne. Pranici ukončí Baltazar Uždan, voják z pluku dragounů královny Marie Terezie, který náhodou jede kolem.
Skaláci musí ještě téhož večera ze statku uprchnout, protože jim hrozí smrt za napadení knížete. Po strastiplné cestě se usadí v chaloupce uprostřed hlubokého lesa Maternice.
Statek "na skalce" zůstal dlouho opuštěný. Nakonec se přece objevili noví obyvatelé, Uždan a jeho pomocník Vaněk. Uždan zpočátku nežil špatně, protože mu byla odpuštěna robota. Přijal pod svou ochranu starou ženu s dcerou Lidkou. Ostatní lidé měli však těžší život.
Po několika letech se "na skalce" objevil mladý Jiří Skalák, syn Mikuláše. Přišel si pro svůj cimbál, který při útěku "ze skalky" před lety zapomněl vzít s sebou. Jiřík začal předvádět blázna a pobízet lidi ke vzpouře. To trvalo tři roky.
Rychtáři z Náchodska se vydali do Vídně na královský dvůr žádat o snížení roboty. Královna jim slíbila pomoc. Nastaly obrovské protesty šlechty, která by zrušením roboty přišla o přijmy. Královna nakonec vydala patent, který snižoval robotu jen velmi málo.
Došlo k obrovskému povstání. Lidé se domnívali, že pravý patent, podle kterého se robota ruší, šlechta schovává. Povstání bylo potlačeno a mnoho lidí potrestáno.
Baltazar Uždan s Jiříkem a Lidkou museli prchnout do Kladska, které patřilo Prusku. Zde jim pomohly rodiny příbuzné Skalákům. Za několik let se situace zcela uklidnila a Jiřík s Lidkou se vrátili do Čech. Prodali statek "na skalce" a vrátili se do své pohorské chaloupky.
Přestože bylo povstání lidu krutě potlačeno, mělo svůj význam. Král Josef II. vydal toleranční patent a později dokonce zrušil robotu.
Když se o sto let později procházel Alois Jirásek nádvořím Náchodského zámku a rozhlížel se po okolí, viděl, jak všude kolem pracují svobodní lidé na svých polích. Vůbec si neuvědomovali, že jejich předkové museli snášet obrovské útrapy."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ