Úvod

1.

Stres

1.1.	Co se rozumí slovem „stres“

1.2.

Stresory

1.3.	Příznaky stresového stavu

1.4.	Kdy, kde a jak se dostávají lidé do stresu

1.4.1.

Postřehy vlastního pozorování

1.4.2.

Postřehy druhých lidí

1.5.	Vliv stresu na náš zdravotní stav

1.5.1.

Nemoci označované jako nemoci stresu

1.5.1.1.

Hypoetenze – chorobně vysoký krevní tlak

1.5.1.2.

Rakovina

1.5.1.3.

Stres a kardiovaskulární choroby

2.	Zvládání stresu

2.1.	Adaptace a koupink

2.1.1.

Adaptace

2.1.2.

Koupink

2.2.	Odlišnosti adaptace a koupinku

2.3.	Strategie boje se stresem

2.4.	Teorie zvládání stresu

2.5.	Možnosti řešení distresové situace

2.5.1.

Co je možno změnit na straně zátěže

2.5.2.

Posilování zdrojů umožňujících stresovou situaci zvládnout

2.6.	Základní rozhodnutí v boji se stresem

3.	Postupy v boji se stresem

3.1.	Jak stres neřešit

3.2.	Obranné mechanismy

3.3.	Nalezení vnitřní síly

3.4.	Jak na stres

3.5.	Vitalizující metody

Závěr

"1.4. Kdy, kde a jak se dostávají lidé do stresu
Abychom se dozvěděli, jaké situace přivádějí člověka do stresu, můžeme volit z několika možností. Můžeme vycházet z vlastních zkušeností, ze zkušeností druhých lidí - a k přesnějším údajům můžeme využít statistiku.
Bylo také zjištěno, že to nejsou jen velké změny v životě, co má negativní vliv na zdraví, ale i samo jejich očekávání (např. očekávání rozvodu, nejen rozvod sám). Člověk by si proto neměl všímat jen velkých změn, ale zajímat se i o ministresory, dlouhodobé hrozby a celkovou situaci rodiny, společnosti, neboť i ty mají stresový vliv na člověka.

1.4.1. Postřehy vlastního pozorování
Asi každý z nás už byl vystaven nějaké stresové situaci, nebo byl v blízkosti druhých, kteří se v těžké životní situaci ocitli.
Jednou z nejvíce stresových situací je smrt blízkého a milovaného člověka. Hodně lidí se také dostává do stresu před závažnějším lékařským zákrokem, když jsou účastníky dopravní nehody, blíží-li se termín splnění náročného úkolu atd.
Souhrnně řečeno, jedná se o životní krize, dostání se do neřešitelného konfliktu, katastrofy – a to jak osobní, tak společenské či přírodní, apod.

1.4.2. Postřehy druhých lidí
Podle sdělení dr. H. Selyeho se nejčastěji dostávají lidé do stresu, jsou-li zklamání ve svých mezilidských vztazích (nevěra manželů, rozvod, zrada, zklamání důvěry).
Podle dr. De Franka se vedoucí pracovníci dostávají do stresu, když zjišťují, že nejsou s to zvládnout úkol, který jim byl uložen.
M. Zuckerman zjistil, že nejasnost, dvojznačnost situace je příčinou mnohých stresů.
Podle dr. Leviho je to na jedné straně příliš mnoho informací, které člověk není schopen zpracovat, a přesto se musí pro něco rozhodnout, což je příčinou stresu. Na druhé straně vidí příčiny stresu v monotónnosti – v příliš malém množství informací.
Dr. Beech se na základě svých studií domnívá, že ke stresu dochází, je-li kapacita člověka nižší než soubor požadavků na něho kladených, nestačí-li člověk v daném čase udělat, co má, jestliže nestačí svými schopnostmi, kompetencí, chápavostí apod. Jiný důvod vidí v nespokojenosti lidí s tím, co se kolem nich děje, ať už v práci, v rodině apod. Třetí důvod vidí v obtížích lidí, kteří se nedovedou vyrovnat se změnami – např. technologie, zaměstnání, přestěhování se apod.
Dr.Theorell ze Stockholmu konstatoval ve svých studiích o příčinách infarktu myokardu (selhání srdeční činnosti), že nejen velké změny v životě, ale i akumulace malých změn uvádí lidi do stresu."