"Andromaque
Racine Jean
Když padla Troja, Andromache, vdova po Hektorovi, připadla se svým synáčkem Astyanaktem jako válečná kořist epirskému králi Pyrrhovi. Pyrrhos byl sice zasnouben s Hermionou, dcerou krále Menelaa, ale brzy pocítil náklonnost k Andromache, a proto stále otálel se sňatkem s Hermionou. Jeho váhavé počínání se však znelíbilo Řekům, kteří nepřestali nenávidět Hektora a jeho krajany a které znepokojovala už sama zvěst, že Pyrrhos na sňatek s Andromachou pomýšlí. Vyšlou tedy k Pyrrhovi Oresta s žádostí, aby jim vydal Astyanakta. Pyrrhovo rázně zamítavé stanovisko utvrdí Řeky v jejich domněnce, že pověsti o Pyrrhovi a Andromache nejsou jen smyšleny. Pyrrhos dále úporně doléhá na Andromachu, aby svolila ke sňatku. Když Andromache prohlašuje, že chce zůstat věrná svému zemřelému muži, vyhrožuje bezcitný král, že vydá Astyanakta. Marně prosí Hektorova vdova za synáčka, vytýkajíc Pyrrhovi jeho krutost. Pyrrhos nezmění svůj názor. O jeho snoubenku Hermionu, uraženou a zhrzenou Pyrrhovou nevěrou, se uchází Orestes. Hermiona jej však nemiluje a vzala by si ho jenom tehdy, kdyby se Pyrrhos rozhodl oženit se s Andromachou. Ale Andormache je neoblomná, a tak Pyrrhos, pohněván její neústupností, prohlásí, že vydá Řekům Astyanakta a že se ožení s Herminou. Nadarmo ho prosí Hektorova vdova v slzách o milost pro Astyanakta, nadarmo mu vytýká jeho krutost, Pyrrhos je neústupný a vyzývá Andromachu naposledy, aby se rozhodla buď se za něj provdat, anebo obětovat Astyanakta. Zoufalá Andromache spěchá se svou důvěrnicí Céphise k hrobu svého chotě, aby se s ním poradila. Vrátí se uklidněna a rozhodnuta: provdá se za Pyrrha a tím zachrání Astyanakta, ale pak sama zničí svůj život. Když se k Hermioně donese zpráva o nastávajícím sňatku Pyrrhově s Andromachou, její hněv se vystupňuje a ona zatouží po pomstě. Nařizuje Orestovi, aby zavraždil Pyrrha před oltářem; učiní-li tak, slibuje mu za odměnu svou ruku. Svatební obřady začaly, Pyrrhos záře radostí vede svou Trojanku k oltáři a Orestes neomylně vykoná, co slíbil. Ale Herminu nezískal – právě naopak, ona proklíná vraha a utíká, aby se sama dýkou proklála na mrtvole svého snoubence. Orestes by se pak málem dostal do rukou Pyrrhových mstitelů, vedených epirskou královnou Andromachou, kdyby ho nebyl zachránil Pylade se svými vojáky."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ