"Julius Caesar
Shakespeare William
Caesar má slavit triumf nad Pompejem. Tribunové Flavius a Marullus rozhánějí lid, který se shromáždil na ulicích. Přichází Caesar ve společnosti Kalpurnie a Antonia. Věštec varuje Caesara před březnovými idami. Kassius, jenž závidí Caesarovi jeho úspěchy, se pokouší získat Bruta proti Caesarovi. Přichází Kaska a oznamuje Kassiovi a Brutovi, že Caesarovi byla potřikrát nabízena královská koruna a že ji Caesar odmítl. Kassius se pokouší získat Kasku ke spiknutí. Cinna pak má získat Bruta. Brutus je znám svou počestností; to by dodalo jejich spiknutí vážnosti. – Brutus už kolísá. Caesar musí padnout, už pro obecné blaho. K Brutovi se dostaví Kassius a ostatní spiklenci a ujednají spolek. Brutus odmítá přísahat; k tak velké věci musí prý stači vzájemná důvěra. Caesarova manželka Kalpurnie zdržuje Caesara, aby nevycházel z domova. Tu přichází Decius Brutus se slovy, aby Caesar přišel do sedění senátu, že senát chce Caesarovi vsadit dnes na hlavu královskou korunu. Jsa provázen Antoniem, senátory a spiklenci, odchází Caesar do senátu. Cestou jej očekává Artemidorus, aby ho varoval před spiklenci; ale nemůže se k němu protlačit. Metellus Cimber žádá Caesara o milost pro vypověděného bratra, spiklenci se za něj přimlouvají, Caesar však odmítá. Tu jej první bodne dýkou Kaska, pak i ostatní, poslední Brutus. Pak spiklenci provolávají: „Svoboda, mír.“ Antonius, mistr v přetvářce, žádá, aby mohl Caesarovu mrtvolu vystavit na náměstí. Brutus to dovoluje a odůvodňuje Caesarovu smrt. Caesar, praví, musel zemříti, aby mohl Říman žít jako svobodný občan. Antonius mluví nad Caesarovou mrtvolou. Velmi obezřetně obrací smýšlení lidu proto Caesarovým vrahům. Antonius a Oktavius chtějí strhnout na sebe vládu. Kassius se chystá s vojskem na Řím, v jeho táboře je i Brutus a ten má v noci strašné zjevení. U Filip podruhé uvidí Caesara. – U Filip stojí se svým vojskem Oktavius a Antonius, proti stojí Brutus a Kassius. Mezi vůdci není svornosti. Kassiovo vojsko je poraženo a Kassius se dává probodnout svým sluhou; Brutus porazí vojsko Oktaviovo. Když pak v novém boji je vojsko Brutovo poraženo, vrhne se Brutus na vlastní meč, jejž mu sluha podržel. Antonius velebí Bruta, že on jediný ze spiklenců byl veden čestnými pohnutkami a jednal pro obecné blaho."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ