1.

Úvod

2.	Definice krizového managementu

3.	Základní pojmy

4.	Krizové řízení

5.	A Crisis Management Plan in Practice

6.Úloha podnikové sféry

7.	Ekonomická bezpečnost

8.	Představa o zaměření doktorské disertační práce

"Mezi základní pojmy teorie krizového managementu řadíme následující: hrozba, riziko, krizová situace, krize, krizový stav.

Hrozba (threat) – je libovolný subjekt, jenž svým působením (činností) může poškodit nebo zničit konkrétní chráněnou hodnotu nebo zájem jiného subjektu (tzv. hrozba intencionální) nebo jev či událost jako bezprostřední příčina poškození nebo zničení konkrétní chráněné hodnoty nebo zájmu (tj. tzv. hrozba neintencionální).

Riziko (risk) je veličina spíše abstraktní (nehmotná) a pravděpodobnostně kvantitativní, sekundárně (výpočtem, úvahou) odvozená od hrozby; představuje možnost vniku události s výsledkem odchylným od předpokládaného cíle, a to s určitou objektivní matematickou nadějí či statistickou pravděpodobností. Je to tedy kvantifikovaná nejistota.

Krizová situace (crisis situation) je nepředvídatelný nebo obtížně předvídatelný průběh skutečností po narušení rovnovážných stavů přírodních, technických, technologických, ekologických, ekonomických, sociálních a společenských systémů, v důsledku kterého dochází k ohrožení životů, zdraví nebo majetku občanu, životního prostředí, veřejného pořádku, vnitřní nebo vnější bezpečnosti státu, a na řešení (zvládnutí) těchto problémů nestačí běžné kompetence a běžné disponibilní zdroje. Je to takové narušení života společnosti, kdy hrozí jeho výrazná degradace. Může být vyvolaná (iniciovaná) živelní pohromou, antropogenní havárií nebo eskalací sociálních a společenských forem hrozeb a ohrožení.

Krize (krisis) je složitá krizová situace, v niž významným způsobem narušená rovnováha mezi základními charakteristikami systému (narušeno je poslání, filozofie, hodnoty, cíle, styl fungování systému) na jedné straně a postojem okolního prostředí k danému systému na straně druhé.

Krizový stav (crisis state) je (právní) kategorie vyhlašovaná Parlamentem ČR (válečný stav, stav ohrožení státu), vládou ČR (nouzový stav), nebo hejtmanem kraje a přednostou okresního úřadu (stav nebezpečí) za účelem řešení krizové situace. Cílem vyhlášení krizového stavu je, kromě jiného, legalizace (potvrzení zákonem) změn kompetencí jednotlivých orgánů krizového řízení, jakož i rozsahu, způsobu a forem získávání zdrojů, potřebných k překonání dané krizové situace (krize). Právo vyhlásit krizový stav má pouze orgán krizového řízení, a to za podmínek přesně stanovených zákonem. Vyhlášení krizového stavu lze tedy považovat:
- za oficiální potvrzení (uznání) skutečnosti, že dané jevy odpovídají kriterium pro naplnění pojmu krizová situace,
- za právní akt, kterým stát (nebo věcně odpovědný orgán krizového řízení přebírá odpovědnost za její řešení.
KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

Při vytváření prostředí pro efektivní zvládání krizi je nejdůležitějším úkolem vedoucích pracovníků orgánů krizového řízení, manažerů, krizových manažerů podniků či jiných instituci dosáhnout jistoty, že každý účastník pochopil účel (smysl a poslání) a cíle (úkoly) tohoto procesu, včetně metod pro jejich dosažení. Jestliže má být proces zvládání krizí úspěšný a efektivní, musí lidé vědět, co je třeba udělat. To je funkce plánování, které je první sekvenční manažerskou funkci řízení."

Úvaha k přijímacím zkouškám na doktorské studium, částečně anglicky. Práce obsahuje schémata. Čistý text dosahuje cca 12 stran.
Práce z Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze.