"Život s hvězdou
Weil Jiří
Prozaik a publicista Jiří Weil byl židovského původu. Za války nenastoupil do transportu a skrýval se v ilegálních úkrytech. Z těchto těžkých zkušeností těžil potom ve svých pozdějších dílech.
Když v roce 1949 vyšel Weilův román Život s hvězdou, byl tehdejší kritikou svorně umlčen jako dekadentní, existencialistické dílo, které oslavuje zbabělost. Život s hvězdou se totiž zcela vymykal tehdejší próze svým pojetím okupačního námětu i svým tvarem.
Hrdinou románu Život s hvězdou je řadový žid, bankovní úředník Josef Roubíček. Je to hrdina nehrdinský, bázlivý a směšný. V mansardovém pokojíku rozpadající se kobyliské vilky čeká na chvíli, kdy bude povolán do transportu. Jak se zbavit strachu? Myslet na útěk? Co by si ale počal v cizí zemi!
Po rozchodu se svou láskou Růženou žije zcela sám, vinou protižidovských opatření takřka izolován od okolního světa. Po sérii složitých výslechů, registrací a lékařských prohlídek nastoupí do práce na židovském hřbitově. Lidé různých původních povoláních tu shrabují listí a hlavně pěstují zeleninu pro židovské jídelny.
Všichni židé si musí přišít žlutou hvězdu na levou stranu hrudi, přímo nad srdce. Nemají lístky na maso, je jím zakázána návštěva hostinců, biografů, divadel, ale i parků. Setkávají se s opovržením ostatních lidí.
Nějakým přehlédnutím v ústřední kartotéce není Josef Roubíček povolán do transportu spolu s ostatními Roubíčky. Je svědkem řady tragických osudů svých souvěrců. Ve chvílích samoty vede hrdina v duchu dialog se svou nepřítomnou Růženou a evokuje si historii své lásky. Prožívá neklidné noci a sny, v nichž ho pronásledují zvířecí obličeje v uniformách. Ve dnech heydrichiády slyší z pouličního reproduktoru zprávu o tom, že Růžena byla popravena.
Jediný člověk z mimožidovského světa, s nímž Roubíček přijde do styku, je mladý dělník ze sousedství Josef Materna. Maternův svět a svět jeho kamarádů, kteří se rozhodli bojovat proti nacismu, je Roubíčkovi zpočátku cizí. Ale styk s nimi, vlastní zkušenosti a konečně Růženina smrt dokonají přeměnu jeho pasivního postoje k vlastnímu osudu. Přijme nabídku Maternovy skupiny - odhodí vlastní minulost a přechází do ilegality. Tím učiní rozhodující krok z odcizeného světa, v němž se potácel, do světa reálného, v němž je člověk sám tvůrcem svých činů.
Život s hvězdou je kafkovským obrazem absurdního světa, v němž šílený plán likvidace sta tisíců židů je prováděn systémem přesných byrokratických akcí. Jen v takovém absurdním světě se může stát, že na jednoho z Roubíčkových známých naléhá jeho rozvedená manželka i jeho dcera, aby spáchal sebevraždu a zbavil je tak možných nepříjemností; ještě absurdnější je, že tento člověk jejich naléhání pokládá za zcela správné a vyhoví mu.
Román má formu vnitřního monologu, je to stálý proud hrdinova vědomí, plný úlomků skutečnosti, drobných denních zážitků i fiktivních dialogů s Růženou."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ