"12. B PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ

- ke složitějším sociálním jevům patří problematika obtížné vychovatelné mládeže - jde o problematiku
pedagogickou (speciálně, pedagogickou), kriminologickou (kriminalita mládeže), sociologickou a lékařskou
(sociálně patologické jevy a psychické stránky jevu)
- obtížná vychovatelnost se vyznačuje takovými poruchami chování, které se nedají zvládnout obvyklými
pedagogickými prostředky a vyžadují proto zvláštní výchovnou péči (speciálně pedagogická definice) - toto postižení
je především v sociální sféře, kde tito obtížně vychovatelní jedinci vyrůstají; výsledkem je nepřizpůsobení se / chybné
přizpůsobení narušeného jedince společenskému prostředí
- rodina - její role ve výchově a socializace dětí/mládeže je nezastupitelná; u většiny populace příznivě ovlivňuje
sociální vývoj dítěte
- její základní funkce (biologicko-reprodukční, ekonomicko-zabezpečovací, kulturně socializační a emocionální)
představují hlavní typy vlivů, které od nejranějšího věku formují sociální svět dítěte
- funkčnost rodiny z pragmatického hlediska - 3 základní typy:
1) rodiny, které bezezbytku plní uvedené funkce a jsou optimálním zázemím pro vývoj dítěte
2) rodiny, v nichž se vyskytují různé dysfunkce, aniž by vážněji ohrozily vývoj dítěte
3) rodiny, v nichž došlo k podstatnému narušení vztahů uvnitř rodiny a mezi rodinou a společností

- u obtížně vychovatelných je nápadně častá neúplnost rodiny (více u dětí/ mládeže z diagnostických a výchovných
ústavů). Hlavní příčinou neúplnosti rodiny - rozvod rodičů, úmrtí jednoho z rodičů, častěji také děti svobodných matek
- obtížně vychovatelní jedinci pocházejí častěji z vícečetných rodin, projevuje se i vyšší podíl špatného zdravotního
stavu jednoho/obou rodičů, zvýšená konzumace alkoholu, zneužívání dalších drog, vyšší trestanost rodičů/dalších
členů rodiny
- důležité je vzdělání rodičů (otec obtížně vychovatelného dítěte - typické dosažení pouze základního vzdělání; matky –
je ještě více těch, které nezískaly ani základní vzdělání) = negativní vliv nízkého vzdělání na kvalitu výchovné funkce
rodiny; často se stává, že ZŠ přesunují část svých povinností na rodiče - tyto povinností nejsou rodiče schopni plnit,
což prohlubuje nízkou úroveň vzdělání žáků; vedle objektivní neschopnosti rodičů pomáhat dětem v důsledku jejich
nízké vzdělanosti se ukazuje, že i subjektivně se projevuje nezájem rodičů, o školní prospěch, kamarády svých dětí, o
volný čas dětí.
- nezájem rodičů o výchovu dští se pak promítá do vztahu obtížně vychovatelných k rodičům
- významná část obtížně vychovatelné mládeže - osoby romského původu (příčiny obtížné vychovatelnosti nejsou
etnické povahy - jde zřejmé o složité historicko-sociální faktory). Romské děti žijí častěji v úplných rodinách;
výrazněji se u nich projevuje nižší vzdělání a kvalifikace rodičů, vyšší trestanost členů rodiny, jejich vlastní nízká
úroveň vzdělání (cca 1/3 navštěvuje zvláštní školy), vyšší záškoláctví a ostatní negativní jevy. Mezi pozitivní znaky
romské populace patří zejména vyšší soudržnost rodiny. Ta je ale komplikována výše uvedenými negativními znaky.
- korelace mezi vzděláním, kvalifikací a obtížnou vychovatelností - vysoký podíl obtížně vychovatelných dětí, kteří
navštěvují zvláštní školy; vztah ke škole se projevuje v prospěchu i v záškoláctví a dalších negativních jevech. Obtížně
vychovatelná mládež opouští školu s výrazně nižšími vědomostmi, v menší míře získává odbornou kvalifikaci, je
schopna pouze mechanické a nepříliš zajímavé, nekvalifikované pomocné práce
- vliv party a kamarádů – s přibývajícím věkem – odpoutávají se od rodiny, přimykají se ke skupině vrstevníků (v malé
skupině - jedinec se učí vzájemnému přizpůsobování, vytváří si vlastní hodnotový svět, navyká si podřizovat se
společným cílům = sociální vztahy mimo rodinu)
- u obtížně vychovatelných dětí - negativně orientovaná parta často dále zesiluje vliv sociálně neintegrované rodiny
(existuje únik jedince ze sociálně integrované rodiny do sociálně neintegrované party, ale jsou i případy, kdy sociálně
integrovaná parta může jedince vymanit z vlivu sociálně neintegrované rodiny); pod vlivem sociálně neintegrované
rodiny a sociálně neintegrované party se mladí jedincí často ve své činnosti orientují do asociální a antisociální roviny
- doba trvání party obtížně vychovatelných - závisí na věku členů, labilitě programu, vnějších zásazích
- tyto party jsou otevřeny jiným mladým lidem, ale jsou maximálně nedůvěřivé k oficiálním institucím
- v partě nachází její člen to, co ve svém rodinném/okolním prostředí nenašel - pocit soudržnosti, aktivity, uznání a
bezprostředního přátelství
- odmítání vnějšího světa - základ asociality představuje např. odlišování „my“ (parta, vnitřní svět chovanců) a „vy“
(vychovatelé, společnost) v prostředí diagnosticích a výchovných ústavů - je potřebné pronikat do specifického
prostředí těchto part a odvádět jejich pozornost jiným, méně nebezpečným směrem"

Jednotlivé otázky jsou zpracované v rozsahu cca 1 až 5 stran.