"Předvědecká psychologie

Tato úvodní kapitola se pouze přehledně zabývá historickými kořeny psychologie od dob starověkých říší Babylonu, Egypta, Indie a Číny. Chronologicky se snaží postupovat epochou rozkvětu antického Řecka a Říma, mapuje dobu myšlenkové latence po zániku středomořské civilizace, zaobírá se opětným vzestupem vzdělanosti v renesanci, charakterizuje vznik základů racionálních a empirických teorií prvních protopsychologů a fyzikalistů.



---

1. Historické kořeny

Chammurapiho zákoník, jeden z nejstarších textů tohoto typu, odhaluje převladájící myšlenku o ovládání lidského chování z doby před cca 4000 lety. Sám žil v období cca 1790 – 1750 př.n.l. Přístup tohoto právního dokumentu spočívá v odplatě za zločin, založeném na principu „oko za oko, zub za zub“. Ovšem také je autorem zákona, který stanovil „smrt krčmáři, který pivo vodou šidí“. Ve starém Babylónu bylo pivo totiž považováno za „božský nápoj“, jakousi „ambrosii“, známou z řecké mythologie. Jeho dopady lze vystopovat do současnosti, kdy se tento princip odráží v našem porozumění vlivu trestu na lidské chování.

Mnohem později I. Kant prohlásil :
„Dokonce i kdyby mělo dojít k zániku občanské svobody samotné, poslední vrah, který je ještě ve vězení, musí být popraven, takže každý řádně obdrží, co za své činy zasluhuje“.
Immanuel Kant (22. dubna 1724 Královec – 12. února 1804 Královec) byl německý filosof, jeden z nejvýznamnějších evropských myslitelů a poslední z představitelů osvícenství. Jeho Kritikou čistého rozumu začíná nové pojetí filosofie, zejména v epistemologii (teorii poznání) a v etice. Kant významně ovlivnil pozdější romantické a idealistické filosofy 19. století a novější filosofii vůbec.
Jak se jmenoval Královec jinak, kde vůbec leží a jak se jmenuje dnes?
---

Bhagavad-gita je obecně uznávaným šperkem indické duchovní moudrosti. Jedná se o rozhovor, vedený na bojišti, mezi bohem Krišnou a jeho oddaným žákem Arjunou. Sedm set veršů postihuje :

Charakter - vědomí, jáství, vesmíru a Boha. Odhaluje důvod a cíl lidské existence. Bůh je chápán jako nesmrtelná duše v každé živé bytosti.

---

Ve dvacátém století Karl Theodor Jaspers (1883-1969), duchovědně orientovaný německý lékař - psychiatr, představitel německého existencialismu, napsal publikace „O Bohu v nás“ a „Otázka viny“.
---
Egyptská Kniha mrtvých chápe člověka jako součást vesmíru a vystihuje jeho místo v něm. Nalezneme zde také zamyšlení nad tím, co ovládá lidské chování. Bohové se nezajímají o člověka jako jedince, nicméně „dobré chování“ (chování, které nevyúsťuje v porušování zavedeného pořádku), je odměněno pokračováním života po životě.
V Egyptě také nalezneme první zdokumentovaný pokus v oboru psychologie. Jednalo se o ověření hypotézy egyptského krále Psamteka I, že egyptský národ je nejstarším národem světa. Výchovou dětí v izolaci chtěl dokázat, že začnou hovořit původní (a tedy nejstarší) řečí lidstva, jazykem Egypťanů, tzv. „hyperborejštinou“. Hypotézu se mu ovšem nepodařilo potvrdit a podobného omylu se dopustili i nacisté ve známé akci „Lebensborn“."

Součástí práce je velké množství ilustračních obrázků a fotografií. Důležité informace jsou barevně značeny.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ