"1. Kultura organizace
1.1. Pojem kultura
Podniková kultura představuje soustavu hodnot, norem (nepsaná pravidla chování), přesvědčení, postojů a domněnek. Určuje způsob chování a jednání a zároveň způsoby, jak budou lidé vykonávat dané pracovní úkoly. Kultura má na lidi v organizaci obrovský vliv a to i přes to, že se o ní nemusí otevřeně mluvit. Základ ovšem tvoří především hodnoty a normy. Kultura je tedy souborem znaků, které působí na zaměstnance uvnitř podniku, na zákazníky, dodavatele, partnery apod. Dále sem může patřit úprava a čistota okolí organizace, vnitřních prostor ale i úprava dokumentace nebo logo. Stejně tak sem můžeme zařadit postupy a technologie, které organizace používá.
Tento pojem vznikl v 70. letech v USA. Amerika se snažila přehodnotit dosavadní model fungování firem a najít jinou konkurenční výhodu než tomu bylo doposud. Kultura má za úkol vytvořit pro zaměstnance takové prostředí v organizaci, které umožní nasměrovat co nejvíce talentu, energie a kreativity na dosažení společných cílů dané organizace. Hlavní konkurenční výhodou, kterou organizace mají, jsou jejich zaměstnanci. Jedná se tedy o určitý strategický proces. Pokud firma vytváří svou strategii a vizi, kultura musí být její neopomenutelnou součástí.
Kultura představuje určitý tmel v rámci společnosti. To znamená, že vytváří určitý kolektivní pocit označovaný jako „my“ což pozitivně přispívá k celkové efektivnosti dané organizace. V kultuře jsou obsaženy odpovědi na otázku „proč“ jsou věci jaké jsou. Kultura se tedy podílí na vytváření image firmy na chování pracovníků uvnitř firmy a na tvorbě její strategie.
Typy firemní kultury:
• Kultura moci spočívá v osobnosti autoritativního jedince, který organizaci řídí direktivně. Jde o silnou firemní kulturu, která je schopná reagovat na změny či hrozby. Uplatňuje se v malých, rodinných podnicích nebo u organizací, které vyžadují krizové řízení.
• Funkční kultura se opírá především o byrokratické modely a primárně je orientována na „vykonávání činností správně“. Nevýhodou je, že není flexibilní a neumožňuje zaměstnancům tvůrčí rozvoj jejich potenciálu. Uplatňuje se například v oblastech, jako je státní správa.
• Kultura rolí je charakteristická tím, že každé roli jsou přičleněna určitá pravidla, postupy a odpovědnost. U pracovníků se spíše předpokládá odborná kvalifikace než inovační schopnosti. Tato kultura se uplatňuje ve stabilnějším prostředí, jako je státní správa popřípadě velké organizace.
• Kultura úkolů je typická svou orientací na cíl. Využívá se ve firmách s výraznou dynamikou, které se pohybují v silně konkurenčním prostředí.
• Procesní kultura se opírá o leadership, teambuilding a týmovou spolupráci. Jedinci mohou rozvíjet svůj potenciál a uplatňovat ho při realizaci sdílených podnikatelských záměrů.
• Osobnostní kultura je vhodná pouze pro specifické profese, jako je např. malíř nebo žurnalista. Jde o samořízení jedinců. Uplatňuje se například v ateliérech, redakcích apod."