"1. Předmětem vývojové psychologie ,ontogeneze, fylogeneze,enviromentální a nativistické koncepce v přístupu k determinaci psychického vývoje.

Vývojová psychologie
- Zabývá se psychickým vývojem lidského jedince od jeho početí až po smrt.
Středem jejího zájmu je nejen ONTOGENEZE ale i FYLOGENEZE

Vývoj lidské psychiky: lze sledovat ze 2 základních pohledu:
*Fylogeneze = vývoj živočišného druhu (v našem případě člověka).
Vývoj psychiky člověka v souvislosti s historickým vývojem společnosti (dobově podmíněné zvláštnosti
- např. různá představa krásy, nebo jazyk jako výsledkem tisícileté tradice národa).
*Ontogeneze = duševní vývoj jednotlivce. Vývoj lidské psychiky od prenatálního období
do stáří. Zkoumání věkových zvláštností vývoje. Periodizace vývoje (liší se v různých teoriích):

*Předmětem vývojové psychologie je vývoj psychiky, duševní vývoj jedince v průběhu celého života (od početí – narození – do smrti).

Řeší problematiku tělesných a psychických změn, zejména vztahy mezi dědičností a
vlivy prostředí. Podrobně se zabývá jednotlivými věkovými obdobími (stadii) - jejich
znaky, životními problémy, přechody z jednoho období do druhého, atp.

Rozlišení vývoje jednotlivce z hlediska jeho aspektu:
●Tělesný (biologický) vývoj - zkoumáme jednotlivé znaky vývoje od prenatálního
veku ke stáří. Nejvíce změn je během dospívání. Vliv psychiky (žláz s vnitrní
sekrecí).
●Duševní (psychický) vývoj - např. sebevědomí, potřeby, zájmy.
●Sociální vývoj - vztahy k rodičům, vrstevníku, společnosti


Dřívější teorie psychického vývoje zdůrazňovali či přeceňovali jednu ze dvou základních tříd determinant duševního vývoje –biologické a sociální

*Enviromentální koncepce (empirická) – přeceňují vliv prostředí a učení
Nerespektovali dědičně dané či vrozené rozdíly (tabula rasa), přeceňovali význam prostředí a učení pro rozvoj všech procesů a vlastností lidské psychiky. (člověk je libovolně formovatelný zvnějšku)

*Nativistická teorie (endogenistické) - zdůrazňuje význam vrozených determinant
Vychází z téze, že duševní vývoj je ve své podstatě určen vrozenými mechanismy a prostředí nemá podstatnější vliv. Psychické rysy jsou vrozené v definitivní podobě, nebo ve formě dispozic, které se dále rozvíjí.
Racionalistický přístup- přirozený vývoj dítěte – narozen dobrý
Iracionalistický přístup(pojetí Freudovo) –vývoj osobnosti dána vrozeným programem vyplývá z pudových procesů.

*●Biologická determinace
Biologická determinace je určena samotným organismem člověka:
Nervovou soustavou, dědičností (vlohy, předpoklady..)žlázy s vnitřní sekrecí(štít. žláza, mléčné žlázy)
biologické potřeby (žízeň),tělesný stav (únava, nemoc), růst organismu
*●Sociální determinace
Sociální determinace určená sociálním prostředím:
- lidé a vztahy k nim - rozhodující jsou osobní vztahy, především matka (ochuzení) má trvalý dopad na osobnost vztah k sociální skupině (rodina, třída, parta) ,
- vztahy mezi skupinami (sportovní kluby, atp.)
- vliv skupiny na jednotlivce - člověk je vždy součástí skupiny společenské normy
- Bez lidské společnosti nevzniká lidská psychika
- Obsah lidské psychiky prožívání a chování závisí na konkrétním prostředí (městské dítě,romské dítě)
- Úroveň a kvality psychiky závisí na množství a kvalitě sociálních vlivů.

Vzájemný vztah biologické a sociální determinace
Vývoj člověka (tedy i jeho psychiky, osobnosti) probíhá podle vnitřních zákonů, ale zároveň je ovlivňován vzájemnou interakcí s prostředím. Zjednodušeně lze vývoj osobnosti rozdělit na dva spjaté aspekty - zrání a vzájemnou interakci jedince s prostředím (vzájemné ovlivnění)

Za základní činitele vývoje jedince jsou považovány vlivy:
*●psychologické determinace
-naše aktivita, naše vlastní já (dění uvnitř osobnosti, člověk tvůrce sebe a jeho vliv na okolí)
v současné psychologii se nejvíce uplatňuje INTERAKČNÍ POJETÍ DETERMINACE PSYCHOLOGIE
předpokládá vzájemnou propojenost a vzájemné ovlivňování, spolupůsobení uvedených činitelů vývoje."

Důležité informace jsou tučně značeny.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ