1.Úvod

2.	Životopis Miltona Friedmana

2.1

Studium

2.2	New Deal a Milton Friedman

2.3	Situace po II. světové válce

3.	Monetarismus

3.1	Friedmanova interpretace kvantitativní teorie peněz

3.2	Poptávka po penězích a nabídka peněz

4.	Srovnání monetaristického a neokeynesovského modelu

5.	Friedmanovy názory na hospodářskou politiku

6.	Chicagská škola

6.1	Fridrich August von Hayek

7.

Závěr

"III. Monetarismus

„Škola ekonomického myšlení, která se domnívá, že změny peněžní nabídky jsou hlavní příčinou makroekonomických výkyvů. Tato teorie má za to, že v krátkém období jsou změny nabídky peněz hlavní determinantou změn reálného produktu i cenové hladiny. V delším období se reálný produkt blíží potenciálnímu GNP, zatímco ceny mají tendenci pohybovat se proporcionálně k nabídce peněz. Monetaristé často dospívají k závěru, že nejlepší makroekonomickou politikou je politika se stabilním růstem nabídky peněz 3 –5% ročně.“

III.1. Friedmanova interpretace kvantitativní teorie peněz

Základní charakteristikou monetarismu je podle Miltona Friedmana kauzální vztah mezi mírou růstu množství peněz v oběhu a mírou růstu nominálního důchodu. Vazbu mezi množstvím peněz v oběhu a nominálním národním důchodem považuje za mnohem pevnější nežli vazbu mezi národním důchodem a investicemi, která spočívá v základech keynesovské teorie. Klíčovou je rovněž představa existence časových zpoždění mezi změnou množství peněz v oběhu a změnou nominálního národního důchodu. Současný nominální důchod spočívá podle teorie monetarismu na tom, jaká byla nabídka peněz v minulosti. Přesvědčení o primární úloze množství peněz vychází ze dvou základních předpokladů. První z nich uvedl Friedman takto: „existuje mimořádná empirická stabilita a pravidelnost u takových veličin, jako je důchodová rychlost oběhu peněz, která musí na každého, kdo pracuje s peněžními údaji, nutně učinit dojem.“ Druhým předpokladem je domnělá nízká elasticita poptávky po penězích ve vztahu k úrokovým sazbám. Tento předpoklad mnohých monetaristů však ztratil v dalších letech na popularitě. Dalším důležitým aspektem je chápání inflace. Ta je Friedmanem v souladu s jeho kvantitativní teorií peněz vnímána jako výlučně peněžní jev, způsobený rychlejším růstem nabídky peněz než je růst reálného národního důchodu. Ve své verzi kvantitativní teorie klade důraz na krátkodobé a dlouhodobé důsledky množství peněz. V dlouhodobém horizontu ovlivňuje množství peněz zejména cenovou hladinu. Z krátkodobého hlediska pak ovlivňuje reálné hospodářské procesy: reálný národní důchod či HDP a zaměstnanost. V úzké souvislosti s kvantitativní teorií peněz v monetaristickém pojetí je pojetí poptávky po penězích a nabídky peněz."

Seminární práce z Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, předmět dějiny ekonomických učení.
Práce obsahuje schémata. Čistý text dosahuje cca 7 stran.