"Veřejná ekonomika
- je velmi široký pojem, související s úlohou státu v ekonomice. Uplatňovat tento pojem, zabývat se jeho vymezením a zkoumáním funkcí veřejné ekonomiky, problematikou její efektivnosti má smysl pouze v tržní ekonomice.
- veřejná ekonomika analyzuje výsledky hospodaření. Posuzování efektivnosti vynaložených nákladů je založeno, na rozdíl od soukromé ekonomiky, na přímém vyjádření získaného efektu.
- veřejné náklady jsou finančně kvantifikovatelné (v Kč vyjádřené náklady na mzdy, investice)
- ziskový efekt není finančně (peněžitě) kvantifikovatelný, protože veřejný efekt je vázán na uspokojení určité společenské potřeby. Praktické otázky veřejné ekonomiky jsou pak předmětem zájmu jednotlivých dílčích ekonomik.
- hovoříme o:
- ekonomice obrany, veřejné správy, justice, bezpečnosti, sociálního zabezpečení, organizací veřejného sektoru atp., kde dochází k produkci převážně veřejných statků a služeb
- dále se veřejná ekonomika zabývá i těmi částmi (segmenty, odvětvími) národního hospodářství, kde dochází ke snížení soukromého a veřejného a kde část tohoto segmentu či odvětví produkuje statky soukromé a část statky a služby veřejného charakteru.
- jde např. o ekonomiku školství, zdravotnictví, kultury, bydlení, technické infrastruktury, dopravy, životního prostředí, vědy a výzkumu, zemědělství, přírodních zdrojů apod.

Definice veřejné ekonomiky
- veřejnou ekonomiku můžeme definovat např. z hlediska mikro a makro struktury jejích subjektů, použitých nástrojů a participujících institucí. Rozlišujeme 4 hlavní části veřejné ekonomiky jako systém založený na provázanosti:
- veřejných financí - zejména alokace a redistribuce veřejných výdajů a veřejných příjmů
- veřejných informací - potřebných k určitému řízení, koordinaci, rozhodování
- veřejné kontrole
- veřejné správy - jako koordinátora, objednatele respektive producenta veřejných statků a veřejných služeb
- veřejného a občanského sektoru (a jejich organizací) s ostatními sektory národního hospodářství, tj. firmami a domácnostmi

Existence veřejné ekonomiky je zdůvodňována tržním selháním:
- dochází k problémům v neefektivní alokaci zdrojů jak u výrobců, tak u spotřebitelů
- to vede k problémům se spravedlivým rozdělováním důchodů a majetku a k nestabilitě hospodářství
- jsou nutné státní zásahy, které vedou ke zmírňování těchto problémů či k jejich řešení a dávají podnět pro vznik veřejného sektoru

Jako příčiny tržního selhání, jejichž důsledkem je existence veřejné ekonomiky můžeme označit těchto 8 jevů:
- nedokonalou konkurenci zboží a výrobních faktorů (tzn. kapitál, půda, práce), tendenci k monopolizaci trhu
- vznik monopolu, existenci přirozeného monopolu
- existenci tzn. veřejných statků, čistých a smíšených. Některé statky totiž nemohou být pro obyvatelstvo zajišťovány soukromým sektorem v požadované kvalitě a kvantitě v důsledku tzv. tržního selhání
- vznik externalit, tzn. přenášení užitku (pozitivní externality) nebo škody, jejichž odstranění si vyžaduje náklady (negativní externality), na jiné subjekty mimo trh
- nedostatek informací, podle nichž by se výrobci a spotřebitelé rozhodovali při alokaci svých zdrojů a dosáhli efektivní alokace
- nutnost hrát ohled na kvalitu životního prostředí, kvalitu lidského potenciálu, etiku
- potřebu zmírnit nerovnosti mezi subjekty, ke kterým přirozeně vede trh polarizací bohatství a chudoby
- nedostatečné využívání zdrojů a lidského potenciálu. Potřeba zabezpečit stabilní hospodářský růst, stabilitu zaměstnanosti, zmírnit inflaci

Posláním veřejné ekonomiky je proto zejména:
- předcházet důsledkům selhání trhu a řešit důsledky selhání trhu v ekonomickém růstu a sociálním rozvoji"

Důležité informace jsou tučně značeny.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ