"6. Měrná tepelná kapacita oceli je 0,45 kJ  kg–1  K–1. Jaké teplo musíme dodat ocelovému předmětu o hmotnosti 6 kg, aby se ohřál z teploty 25 C na teplotu 85 C? Jaká je tepelná kapacita předmětu? [160 kJ, 2,7 kJ.K-1]
7. V nádobě jsou 3 kg vody o teplotě 10 C. Kolik vody o teplotě 90 C musíme přilít, aby výsledná teplota v nádobě byla 35 C? Tepelnou kapacitu nádoby zanedbejte. [1,4 kg]
8. Do kalorimetru obsahujícího 0,30 kg vody o teplotě 18 C jsme nalili 0,20 kg vody o teplotě 60 C. V kalorimetru se ustálila výsledná teplota 34 C. Vypočtěte tepelnou kapacitu kalorimetru. Měrná tepelná kapacita vody je 4,18 kJ  kg–1  K–1. [0,1 kJ.K-1]
9. Kalorimetr, jehož tepelná kapacita je 0,10 kJ  K–1, obsahuje 0,47 kg vody o teplotě 14 C. Vložíme-li do kalorimetru mosazné těleso o hmotnosti 0,40 kg ohřáté na teplotu 100 C, ustálí se v kalorimetru teplota 20 C. Určete měrnou tepelnou kapacitu mosazi. [0,39 kJ  kg–1  K–1]
10. Při stlačení plynu uzavřeného v nádobě s pohyblivým pístem byla vykonána práce 2,5 kJ, plyn byl současně ohříván tak, že přijal teplo 1,2 kJ. Jak se při tomto ději změnila vnitřní energie plynu? [3,7 kJ]
11. Termodynamická soustava, na kterou okolí nepůsobí silami, přijme od okolí teplo 25 kJ. Určete: a) jakou práci soustava vykoná, vzroste-li její vnitřní energie o 20 kJ, b) jak se změní vnitřní energie soustavy, vykoná-li práci 35 kJ. [-10 kJ]"

Práce obsahuje příklady s výsledky a grafy.