"Svět v období první a druhé průmyslové revoluce

První průmyslová revoluce
První průmyslová revoluce je obdobím, kdy vzniká průmysl – strojní výroba nahrazuje výrobu řemeslnou a manufakturní, vznikají první továrny. Svět je plný společenských změn, obyvatelstvo se stěhuje do blízkosti továren a vytvářejí se velkoměsta. Buržoazie se rozvrstvila v celou řadu skupin – obchodníci, velkoobchodníci, inteligence. Nově se objevuje průmyslová buržoazie.
První průmyslová revoluce neprobíhala rovnoměrně, mezi jednotlivými státy byly značné rozdíly, např. Velká Británie vedla asi o padesát let. Ve státech, kde se průmysl prosadil, dochází k prudkému rozvoji. Revoluce proběhla hlavně ve Velké Británii, Francii, Německu a USA, později se přidalo i Rakousko s Ruskem. Země, které se včas nepřipojily k novému trendu, se dostaly do závislosti na těch vyspělejších. První významné vynálezy se objevily už ve třicátých letech 18. století, vyšší tempo se dostavilo v šedesátých a vše vyvrcholilo v osmdesátých letech.
Průmysl
Dominovala textilní výroba, výroba železa, doprava, využití parního stroje. Hlavními příčinami rozvoje lehkého průmyslu byly velká poptávka po tomto zboží, nízké výrobní náklady, laciná práce a možnost snadno shromáždit kapitál. Nejrychleji a nejvýrazněji se průmyslová revoluce promítla do textilního průmyslu. Bavlna se totiž hojně dovážela z celého světa a také se objevilo mnoho vynálezů usnadňujících a urychlujících práci: spřádací stroje, roku 1784 mechanický tkalcovský stav atd.
Důležité vynálezy

Stephensonova lokomotiva
Hnací silou většiny nových strojů se stala pára. Nejvýznamnější je v tomto směru parní stroj zdokonalený Jamesem Wattem roku 1784. Další důležité vynálezy a změny: továrna na výrobu kyseliny sírové (1736), Švéd Celsius navrhuje stodílnou stupnici (1742), objevení krystalů cukru v řepě (1745), rozšíření pěstování brambor (50. léta), objevení hromosvodu (1752), jednočinný vahadlový samopohyblivý stroj (1765), první litinové mosty (1769), koksovací pec (1784), tovární výroba tužek apod. Tato první, lehčí fáze revoluce skončila v Evropě v polovině 19. století.
Rozvoj těžkého průmyslu byl především důsledkem velké poptávky po železe, které bylo základem pro výrobu strojů, kolejnic, mostů atd., a poptávky po uhlí. Potřeba vyšší kvality zapříčinila zlepšování technologie výroby. Ve vysokých pecích se nahradilo dřevěné uhlí koksem. Centra výroby vznikala ve střední Anglii, severní Francii, Belgii, Porúří, Slezsku, na Urale a severovýchodě USA. V dopravě zpočátku existovaly koleje a parní stroj, roku 1814 zdokonalil George Stephenson lokomotivu i její výkon. Čtyřicátá léta se nesla ve znamení rozsáhlých staveb železnic, což umožnilo rozvoj mezinárodního obchodu, omezilo izolovanost některých regionů a znamenalo nástup svobodného obchodu. Kolonie si i nadále uchovaly význam jako zdroj laciných surovin i jako odbytiště výrobků.
Poklesla úloha zemědělství, rozvíjely se banky a začínala populační exploze. Likvidují se manufaktury a domácí výroba, ve městech kvete obchod, ale rozšiřují se i chudinské čtvrti. Dělníci dost trpí, protože je nadbytek pracovní síly, neexistují sociální jistoty, není zaručená pevná mzda a pracují i více jak patnáct hodin denně. Tento vývoj si vynutil i potřebu nových politických směrů. Liberalismus podporuje lidská práva, trh a svobodu podnikání, socialismus žádá spravedlivé uspořádání společnosti, dělnická hnutí bojují za svá práva.

Druhá průmyslová revoluce
V druhé polovině 19. století dochází k druhé průmyslové revoluci. Vědci získávají nové představy o člověku a přírodě – Darwin přichází se svou evoluční teorií. Ve fyzice Newton prosazuje mechanické pojetí přírody, objev mikroskopu umožní poznávání živé hmoty lidskému oku neviditelné. Dojde k objevu Roentgenových paprsků, přichází se na vlastnosti radioaktivity, Max Planck představuje kvantovou teorii a Albert Einstein teorii relativity. August Comte přichází s filozofií pozitivismu, Sigmund Freud pohlíží do lidského nitra v teorii nevědomí.
Důležité vynálezy
Teoretické poznatky se aplikují v technice a ve výrobě. Vznikají nové materiály, které nahrazují ty přírodní, např. umělá hnojiva, barviva, léčebné látky, třaskaviny. Zdokonalil se parní stroj a parní turbína. Uhlí je hlavním zdrojem energie, ale uplatňuje se i nafta (ta se stává důležitou po vynálezu spalovacího motoru). Vyrábějí se elektromotory. Elektřina se uplatňuje v městské dopravě (tramvaje), při osvětlení (F. Křižík zdokonalil obloukovou lampu), při komunikaci (bezdrátová telegrafie a telefon). Výroba se koncentruje do průmyslových komplexů. Zdokonalují se klasické střelné zbraně a vyrábí se automaty, zlepšuje se systém nabíjení a zaměřování. Vznikají velké zbrojařské koncerny.

Americká občanská válka

Americká občanská válka – bitva u Gettysburgu
Ve Spojených státech amerických vypuká občanská válka (1861-1865), která je důsledkem rozporů mezi průmyslovým severem a otrokářským zemědělským jihem. Roku 1861 otrokářské státy vystoupily z Unie a vytvořily Konfederaci. Prezidentem v Unii je Abraham Lincoln . Sever má početní i materiální převahu, které velí generál Grant, generálem Konfederace je Lee. Roku 1863 Lincoln ruší otroctví na Jihu, 1865 Lee kapituluje, Lincoln je zastřelen jižanským fanatikem. Po občanské válce plantážníci odmítali plnit mírové podmínky severu, reakcí na to je okupace jižních států a demokratizace jejich poměrů.
Jih je s okupací nespokojen a hrozí další občanskou válkou. Strany se nakonec dohodly na kompromisu, sever ukončí okupaci jihu a jih bude podporovat demokracii. Proměňuje se sociální struktura na jižanském venkově. Bez otroků nebylo možné obdělávat velké množství půdy, plantážníci přebytečnou půdu pronajímali nájemcům. Ti odváděli část úrody plantážníkovi, který diktoval ceny na místním trhu. Výsledkem bylo zadlužování nájemců, ti se pochopitelně bouřili, navíc stále existovaly rasové předsudky. Celkově se však zmenšovaly hospodářské rozdíly mezi severem a jihem, způsobily to i investice severu na jih.
Expanze Spojených států do Tichého oceánu
Spojené státy americké považovaly Tichý oceán za přirozenou sféru svého vlivu, získaly Havaj, Samou, Filipíny atd. Podílely se na expanzích evropských mocností do Číny a na Dálný východ. Podílely se i na stavbě Panamského průplavu, tu začali Francouzi a Američané ji dokončili.

Koloniální politika, Búrská válka

Búrská válka – porážka Britů u Majuby
Poslední třetina 19. století je charakteristická soupeřením velmocí při získávání kolonií. Pronikání do nových oblastí se také stalo projevem nacionalismu evropských velmocí a přesvědčením o nadřazenosti bílé rasy. Mezi sebou soupeřily hlavně Anglie a Francie, dále pak Německo, Itálie, Rusko. Velká Británie si upevnila postavení v Indii, nárazníkovým státem mezi Británií a Ruskem v Asii se stal Afghánistán. Na jihu Afriky proběhla tzv. búrská válka, Britové chtěli odsud vyhnat nizozemské starousedlíky, to se jim podařilo a poražení Nizozemci museli uznat britskou svrchovanost.

Afrika
Na severu Afriky probíhal zápas o vliv mezi Francií a Velkou Británií. Roku 1898 se francouzský expediční sbor dostal z Konga až na horní tok Nilu, tam byl zastaven britskými jednotkami. Pod hrozbou ozbrojeného konfliktu ustoupili Francouzi z města Fašody a uznali britské územní nároky. „Fašoda“ se od té doby používá jako termín pro diplomatickou porážku.
Kongo je kolonií belgického krále, to Velká Británie i Francie tolerují. Koloniální území Německa ve východní a jihozápadní Africe se Francii a Velké Británii nelíbí stejně jako vzrůstající německý vliv u Osmanů. Firma Siemens za podpory německého císaře uzavřela dohodu o stavbě železnice z Balkánu napříč Asií do Bagdádu. Itálie se neúspěšně pokusila dobýt Etiopii, zato se uchytila v Somálsku.
Všechny velmoci soupeřily v pronikání na ostrovy v Tichém oceánu. Ve střední Americe měly vliv pouze Spojené státy americké.

Poznámky:

KONFEDERACE (1861-1865)
Konfederované státy americké byly vytvořeny 9. února 1861 v alabamském městě Montgomery s prvním prezidentem Jeffersonem Davisem. Z Unie vystoupily státy Jižní Karolína, Severní Karolína, Tennessee, Arkansas, Virginie, Texas, Louisiana, Georgia, Alabama, Florida a Mississippi.

Lincoln Abraham (1809-1865)

americký politik a státník. Pocházel z chudých poměrů, vystudoval práva a věnoval se právnické profesi. Od roku 1856 byl členem Republikánské strany, horlivě bojoval za zrušení otroctví. Jeho zvolení 16. prezidentem Spojených států amerických v roce 1861 vedlo k odtržení 11 otrokářských států od Unie. Za občanské války, která následovala v letech 1861-1865 vydal řadu demokratických reforem – zasloužil se o zrušení otroctví a vydal zákon o usedlostech (Homestead Act). Byl zastřelen přívržencem Konfederace v divadle.

Lee Robert Edward (1807-1870)

americký generál. Zúčastnil se již války s Mexikem a bojů v Texasu. Za americké občanské války (1861-1865) velel hlavní armádě Konfederovaných států amerických, v roce 1865 se stal vrchním velitelem veškerých ozbrojených sil Konfederace. Byl skvělý stratég a mnohokrát v bojích proti Unii zvítězil. 9. dubna 1865 byl donucen kapitulovat před generálem Grantem u Appotomaxu.

BÚRSKÁ VÁLKA (1899-1902)
Společná armáda Jihoafrické republiky a Oranžska vtrhla 12. října 1899 do Britské jižní Afriky a obklíčila dvě města Mafeking a Kimberley. Búrská vojska se střetla s britskými oddíly George Whita a porazili je v několika menších potyčkách. Na začátku roku 1900 britské oddíly nyní pod velením Fredericka Sleigh Robertse osvobodily z obležení Kimberley, Ladysmith a Mafeking. V březnu 1900 dobyli Britové Bloemfontein a vtrhly do Transvaalu, kde se zmocnili 31. května 1900 Johannesburgu a 5. června Pretorie. Búrská válka nyní vstoupila do fáze, kdy Búrové prováděli pouze partyzánskou válku, která se protáhla až do začátku roku 1902. Poté se búrské oddíly vzdaly Britům a válka skončila mírem uzavřeným 31. května 1902 ve Vereeinigingu."

Důležité informace jsou tučně značeny.
Práce obsahuje fotografie/obrázky.
Hesla rozšířená v doplňujících informacích jsou v textu zvýrazněna barevně.


PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ