"V této předposlední kapitole se autorka mezi jinými tématy věnuje třídnímu pojetí módy, historii luxusního života, marnotratnému způsobu života.
Zmiňuje se , že móda v odívání existovala vždy, ovšem jako první oblast v tomto podnikání uvádí Paříž 70. let 17. století . Jako nástroj módního průmyslu autorka zdůrazňuje pravidelně střídající se moderní trendy. (1 str. 187) .
Třídní pojetí módy podle autora T.Vablena : móda slouží jako celospolečenská norma marnotratné a zahálčivé třídy.
Pojetí módy podle G. Simmela : vyšší třída je konzervativní, hnací silou je třída střední, která tu vyšší napodobuje a tím ji nutí, aby přicházela s novinkami, vytváří se však poptávka po levných napodobeninách.
Pojetí tohoto tématu P. Bourdierem : odlišné třídy se nacházejí v odlišné životní situaci a móda je znakem třídních ambicí. (1 str. 217)
Zajímavý text o módních trendech v odívání a jídle je v části Vyšla móda z módy ? Autorka uvádí, že změny ve společnosti ovlivňují i trendy v módě. V textu jsou postupně rozebírána jednotlivá období 20. století. 20. léta jsou charakteristická návratem kultu mládí, módní návrhářkou Coco Chanel, ženami oblékajícími si šaty typické pro muže.
V období po první světové válce, chtěli lidé všechno dohonit. Ženy začaly pracovat, vydělávat peníze a za vydělané peníze se chtěly i pěkně oblékat.
Šedesátá léta jsou charakteristická návratem kultu mládí, érou hippies, odmítáním elegance, objevováním orientálních prvků, érou štíhlosti a minisukní.
90. léta jsou v knize popisována jako nejednotnost stylu. Vrací se móda z let minulých, radikalizuje se kult mládí, kdy všechno je dovoleno.
Spolu s rozvojem komunikačních technologií se také zrychluje životní tempo. Nosí se všechno. Vzrůstá obliba fitness, výkonnosti, sportovní obuvi, nových pohodlných látek. (1 stránky 210- 214)
Velmi zajímavé a v současné době vysoce aktuální je část textu, která je věnována mentální anorexii a bulimii. Autorka uvádí, že v minulosti , kdy měli lidé nedostatek jídla, byl tuk a maso symbolem dostatku. To byl také důvod estetického ideálu tloušťky. Hodnota hubenosti a štíhlosti se začala objevovat v 19. století.
Vzor štíhlosti v oblasti stravování a estetice se významně rozšířil v 1. polovině 20. století a v ideologii se rozšířil v posledních třech desetiletích 20. století. Znamená to v podstatě převrácení vztahu k jídlu. Nyní, kdy máme každodenní hojnost jídla ( tady je třeba zdůraznit , že v našem bohatém světě) , se objevují dva extrémy – chorobná obezita a jako opak choroby z nedostatku potravy ( mentální anorexie a bulimie) . (1 stránky 214, 215)

7 Generace, gender a způsob života
Poslední kapitolu autorka začíná konstatováním, že se moderní společnost rychle proměňuje. A tyto proměny se projevují i v různých generačních zkušenostech. (1 str. 220)
Pokračuje vymezením pojmů generační příslušnost, historické generace. Generace se formuje v době sociálního dospívání. Historické události formují způsob života každého člověka. Autorka pomocí historických mezníků popisuje a postupně interpretuje , jak a čím byly jednotlivé generace v naší zemi ovlivněny.
Generaci 40. let , dnešní osmdesátníky, kteří dospívali ve 40. letech, popisuje jako ovlivněnou zkušeností s druhou světovou válkou a rokem 1948, generaci s nezlomným duchem a optimistickým přístupem.
Generace 50. let, dnešní sedmdesátníci je historicky vymezena komunistickou mocí. Tuto generaci autorka charakterizuje důrazem na poctivou práci, spolehlivost a morálku. Zajímavé je rozlišení na v podstatě tři skupiny ( autorka uvádí dvě, ale tu třetí popisuje v dalším textu ) . Podle postoje ke komunistické straně je rozlišuje na ty, kteří tyto ideály zásadně uznávali a prosazovali. Další skupinou jsou lidé, kteří s komunistickou stranou se zásady nesouhlasili, do strany nevstupovali i když to pro ně a jejich rodiny mělo negativní důsledky. Proto existovala strategie třetí skupiny, kdy tito lidé částečně s komunistickou stranou spolupracovali, aby si mohli zachovat přístup k dobré pracovní pozici pro sebe , nebo studia na školách pro své děti. V textu je tato strategie nazvána strategií proplouvání.
Generace 60. let, je vymezena rokem 1968 a srpnovou okupací, marnou snahou žen o vstup do veřejného života, či získávání vyšších pracovních pozic."

Text je doplněn o tabulku zabírající asi čtvrtinu stránky.