"Postavy:
Jedním z prvků realismu je typizace postav, kdy chybí psychologická propracovanost, spíše se jedná o jakési karikatury či modelové představitelé daných společenských skupin.
 Oliver Twist je malý devítiletý kluk, který sám svůj život příliš neovlivňuje, možná je to dáno jeho zanedbanou výchovou, může to být ale stejně tak autorův záměr. Oliver je sirotek, který trpělivě snáší všechna příkoří a narážky, kterých se mu od ostatních dostává kvůli jeho nevyjasněnému původu. Vyrůstá s tím, že je nejnižší mezi všemi, ale přesto to v něm nevyvolá nenávist ke světu a lidem v něm. Jediným jeho vlastním rozhodnutím je až útěk z pohřebnictví, kdy se vydává na cestu do Londýna. Pak se ale dostává do rukou bandy zlodějů a naivně věří, že se živí poctivě, vlastně se o původ jejich peněz ani nezajímá, protože mu vyhovuje, že má kde spát a co jíst. Teprve když vidí na vlastní oči, co je jejich povoláním, zděsí, protože chápe, že je to proti dobré morálce. Ale pak se opět nechá zavléct do jejich zločinné činnosti, stejně jako později se nechá opečovávat od staré dobré paní.
 Pan Brownlow je starý vlídný pán, který umí lidi odhadnout, a proto ví, že Oliver Twist není zlobivé dítě, pouze naivní, co neví, co by mělo od světa čekat a může se snad zaplést se zločinem. Brzy si však všimne chlapcovo podobnosti na jeho přítele a rozhodne se jednat. Při svém posuzování chlapcovy povahy se nenechá ovlivnit názory ostatních a důvěřuje mu i po tom, co zmizí.
 Ferina Lišák, Čódl Bates jsou dva kapsáři, kteří Olivera zaučují ve svém řemeslu. Autor v jejich postavách ukazuje, že děti z ulice dříve či později dostanou jedinou šanci jak přežít a to je dát se dohromady s nějakou bandou. Oba chlapci jsou jen o málo starší než Oliver, ale přesto musí uvažovat jako dospělí, být samostatní a nespoléhat na to, že se o ně někdo postará. Na druhou stranu jim záleží jenom na sobě, neumí nikomu důvěřovat nebo s ním jednat jinak než skrze úsečné poznámky. Jsou však už jednou členové bandy a nemají šanci se z ní dostat, i kdyby na svém životě chtěli něco změnit.
 Fagin je židovský šéf tlupy zlodějíčků i lupičů, ale sám se do akcí přímo nezapojuje, protože je prý moc starý. Umí dokonale manipulovat s lidmi a zneužívat je pro své potřeby, díky své vychytralosti ví, do jakého obchodu se zapojit, ale v případě, že něco nevyjde, umí zajistit, aby jemu nebezpečí nehrozilo.
 Monks je postava, na které autor ukazuje, že i člověk, který by byl dobře finančně zaopatřený a slušně vychovaný, může patřit mezi nečestné zločince bez ohledu na to, jak čestní byli jeho rodiče. Autor nám však nedává možnost pohlédnout zpět k momentu, kdy nastal i muže tento obrat a stal se tímto ničemou. Monks je nevlastním bratrem malého Olivera, ale místo aby jej miloval, hluboce je nenávidí a dělá vše proto, aby mu zničil život, přestože by to chlapec mohl mít těžké i bez těchto přitěžujících okolností.
 Nancy je už dospělá mladá žena, čtenář se o ní dozvídá, že se k Faginově bandě dostala už jako malé dítě, kdy neměla na vybranou a ani nebyla schopná samostatně uvažovat. Jak ale dospěla udělala si vlastní názor a pochopila, že pro ni je už pozdě, aby se dostala ze dna společnosti a začala žít jinak. Přesto se snaží zabránit, aby Oliver Twist musel žít stejně bídný život jako ona, a tím prokazuje nejen obrovskou odvahu, kdy se postaví proti celému společenství a zaplatí za to smrtí, ale také citlivý přístup a dobrosrdečnost, možná i čest a ctnost, tedy vlastnosti, které by člověk u zlodějky nečekal.
 Róza Maylieová je dívka, která mohla skončit stejně jako Nancy, ale měla štěstí a dostala se do domu své pěstounky, která se jí ujala a vychovala ji. Měla proto možnost rozvíjet svou čistou osobnost i nadání, jí samotnou však utvářel nahodilý osud. Autor nám ji představuje jako skromnou, čestnou a poslušnou dívku, až v závěru se ukáže, že je Oliverovou tetou, už před tím si však chlapce zamiluje a projevuje mu náklonnost.
 Pan Bumble je v počátku příběhu vážený obecní serbus, který si na své hodnosti velmi zakládá a povyšuje se nad ostatní. Je velmi vypočítavý, což se mu stane osudným, protože si myslí, že by sňatkem se správcovou chudobince mohl získat i její tajené bohatství, ve skutečnost ale ztrácí jen vše, na čem si tolik zakládal a stává se z něj manžel, který musí poslouchat svou ženu.
Vypravěč, autorský přístup a záměr
Kniha je psána ve 3. osobě jednotného čísla (erformě). Uplatňuje se zde tradiční, autorský, vševědoucí vypravěč, který se ztotožňuje s pozorovatel a spisovatelem, neodpustí si tak hlavně zpočátku satirickou poznámku k popisovaným událostem. Do děje však jinak nezasahuje, nechává jej plynout a zachová si odstup. Není výjimkou, že přechází mezi postavami a různými prostředími, což právě tento přístup umožňuje velmi dobře.
Charles Dickens zamýšlel napsat román jako reakci na nový systém péče o chudé, ukazuje proto reálné podmínky mezi spodinou, které však bere jako zcela samozřejmé, často hovoří s nadsázkou a ironií o nově prosazeném řádu (jako by páni z výboru měli na mysli jen blaho těch nejnuznějších). Řada věcí, které ve své době i dnes musela představovat šokující odhalení, jsou zde podána bez příkras a komentářů takové, jaké byly a jak je autor zpozoroval v ulicích, není zde ani zmínka po ospravedlnění či omluvě některých činů. Autorovo záměrem byla tedy ostrá kritika společnosti. Chtěl však také lidi přimět k zamyšlení nad otázkou, zda se člověk rodí už špatný nebo má na něj vliv až jeho okolí.
V knize jsou využity slohové postupy: vyprávěcí a popisný."

Důležité informace jsou tučně značeny.