"Členění neziskového veřejného sektoru – podle kritéria potřeb:

Blok odvětví společenských potřeb - veřejná správu, justice a armáda.
Tento blok uspokojuje potřeby, které mají charakter kolektivních, celospolečenských
a celostátních potřeb, spojených s tzv. tradičními funkcemi státu, tj. funkcí organizovaného chodu společnosti, ochrannou a obrannou. Specifikum společenských potřeb spočívá v tom, že jedinec tyto potřeby pociťuje pouze tehdy, když se dostane do situace ohrožení svých zájmů.

Blok odvětví rozvoje člověka - školství, kultura, tělesná kultura, zdravotnictví a sociální služby.
Tato odvětví uspokojují potřeby systematického vzdělání, estetického vědomí, uchování a kultivace zdraví a existenční ochrany těch členů společnosti, kteří si nemohou vlastními silami zachovat přiměřenou životní úroveň. Poskytované statky a služby mají převážně smíšený charakter.

Blok odvětví poznání a informací - věda a výzkum, informační systémy a masmédia (televize, rozhlas, tisk).
Tato odvětví uspokojují potřeby poznávání a využívání poznatků, shromažďování
a uchovávání informací a potřebu informovanosti veřejnosti o současných událostech. Služby jsou zabezpečovány prostřednictvím (nevládních) veřejnoprávních organizací (Česká televize, Český rozhlas, veřejné vysoké školy), které jsou řízeny příslušným zákonem nebo legislativní normou a financovány formou veřejných příspěvků.

Blok odvětví technické infrastruktury - energetika, vodní a odpadní hospodářství, dopravní infrastruktura a spoje.
Míra regulace závisí na tom, nakolik je statkům a službám produkovaným blokem technické infrastruktury přisuzován význam veřejných potřeb nebo zda jsou již považovány za statky soukromé.

Blok odvětví privátních statků - zemědělství a lesnictví, bydlení a ostatní privátní statky.
Tato odvětví stojí na pomezí veřejného a soukromého sektoru. Stát do tohoto sektoru vstupuje formou regulace cen (např. nájemné), formou dotací (dotace k zemědělským produktům), stanovením legislativních norem a vybíráním pokut a sankcí za jejich porušování.

Blok existenčních jistot - sociální zabezpečení, pracovní příležitosti.
Tento blok je specifický a je spojen se sociální funkcí státu. V oblasti pracovních příležitostí veřejný sektor buď sám zajišťuje volná pracovní místa (např. pracovníci veřejné správy) nebo intervenuje do tržního sektoru, aby posílil nabídku pracovních příležitostí (formou veřejných zakázek, programů podpory malého a středního podnikání atd.).

Blok činností ochrany ŽP - Někteří autoři toto členění obohacují o blok činností orientovaných na ochranu životního prostředí.



Velikost a struktura veřejného sektoru
Velikost veřejného sektoru se měří rozsahem:
• veřejného vlastnictví (počet firem a podniků ve vlastnictví státu, krajů, obcí nebo počtem zaměstnanců apod.),
• veřejného financování (poměrem veřejných financí k HDP).
Je předmětem časových i prostorových analýz.
Pro srovnání vývoje veřejného sektoru z hlediska financování se využívá ukazatel podílu veřejných výdajů k hrubému domácímu produktu v procentech.
Významná je i strukturální analýza veřejného sektoru.
Umožňuje porovnávat rozvoj jednotlivých rezortů, resp. segmentů veřejného sektoru uvnitř odvětví v čase i prostoru, např. ve školství, zdravotnictví, vědě atd.
Umožňuje analyzovat i podíl veřejných výdajů vynaložených na jednotlivé segmenty veřejného sektoru na HDP, a to v čase i mezinárodním srovnání.
Významné jsou i faktory ovlivňující veřejný sektor z hlediska velikosti i z hlediska jeho struktury.
Faktory ovlivňující velikost a strukturu veřejného sektoru
Rozlišujeme faktory:
 vnější
 vnitřní"

Důležité informace jsou v textu tučně zvýrazněny.