"Germánská sídliště:
- Větší sídliště vesnického charakteru, menší osady i dvorce
- Podzemnice = podlaha zahloubena pod úroveň okolního terénu
- Koncentrace dvorců: největší sídliště až 50 dvorců (500 + obyvatel)
Zemědělství a řemeslo:
- Rozvoj zemědělství se zpomalil, Germáni obdělávali půdu dřevěným rádlem
- Odlišoval se podíl pěstování plodin a chov dobytka, Germáni pěstovali: ječmen, oves, žito, proso, hrách, čočku, boby, len, pšenici, zeleninu, chov ovcí, koz, prasat, koní, husy, kury, hovězí dobytek = hnojení polí mrvou
- Zájem o zbraně, rozvíjelo se kovolitectví a výroba šperků, mizí hrnčířský kruh
Pohřební ritus, náboženství a písmo:
- Pohřebiště se stovkami i tisíci hroby, převládal žárový ritus – ostatky se ukládaly do uren
Objevují se i kostrové pohřby s milodary (knížecí hroby)
- Germánské náboženství: informují o něm starověcí autoři, uctívali mnoho bohů (polyteistické), nejvyšší Bůh Vodan (Odin) – Bůh válečníků a vládce mrtvých, Donar (Thor) – Bůh hromů a blesků
obřady se odehrávaly na vyhrazených místech v přírodě (prameny, kopce, bažiny, studně, stromy) – ve Švédsku, Dánsku, Německu: obětiště v bažinách (nářadí, keramika, válečné zbraně, lidské oběti)
- Písmo – 1. Století: vlastní abeceda (24 znaků – runy = tajemství)
Sloužilo k magickým účelům (použité na zbraních mělo zvýšit jejich účinnost, na předmětech mělo přinášet štěstí majiteli)"

Důležité informace jsou tučně značeny.