"Cíle práce, popř. hypotéza, model, koncepce
Cílem této seminární práce je formou komparativní analytické metody zhodnotit při použití primárních statistických zdrojů z oblasti mezd vypovídající stav o vývoji těchto mezd za sledovaná období a navrhnout svůj reálný předpoklad jejich vývoje pro stávající rok 2011. V oblasti mého zájmu je vysledování a srovnání vývoje jak ve sféře podnikatelských subjektů, tak i subjektů sféry nepodnikatelské , a to formou analytické komparace krajů středočeského (kraj zájmu této seminární práce) a kraje pražského. Důvodem srovnání těchto krajů je jejich vysoká ekonomická vyspělost. Středočeský kraj je vzhledem k působnosti dvou významných velkých automobilek na jeho území, a to Škoda Auto, a.s. v Mladé Boleslavi a dále Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech, s.r.o. v Kolíně nejprůmyslovější oblastí v České republice. Pražský kraj jako jediný kraj v České republice je tvořen Hlavním městem Prahou, největším a ekonomicky nejdůležitějším městem republiky. Zde jsou zastoupena de facto veškerá ekonomická odvětví - průmysl, zemědělství, služby. Praha zaměstnává nejen své občany, ale i obyvatele jiných krajů, kteří sem pravidelně dojíždějí za prací. Nejvýznamnější z těchto dojezdových lokalit je právě mnou hodnocený středočeský kraj.
Detailní zpracování analýzy a vyhodnocení stávajícího vývoje mezd a následná predikce dalšího vývoje pro tento rok, tzn. rok 2011, ze získaných zdrojových statistických údajů je realizována v následujících kapitolách této seminární práce. Již v této části lze však stanovit předpoklad vývoje pro rok 2011. Reálně lze predikovat zachování mírného růstu průměrné mzdy avšak při dalším poklesu mzdy reálné. Tento predikát se spíše týká sféry podnikatelské. V rámci nepodnikatelské sféry, zejména přímých zaměstnanců státu, po provedení 10% snížení mezd v počátku roku 2011 je jistý propad jak průměrné mzdy, tak i mzdy reálné v tomto ekonomickém sektoru. Snížení těchto mezd má jednoznačně zpětný makroekonomický dopad na celkovou ekonomiku (snížení koupěschopnosti postižených pracovníků a jejich rodin.
3. Metoda – deskripce a analýza
Pro hodnocení dat budu reálně vycházet z primárních zdrojů uvedených na oficiálních internetových stránkách Českého statistického úřadu (www.czso.cz) a také z dat oficiálních internetových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (www.mpsv.cz) a následně i zdrojů sekundárních zejména odborných článků v denním periodiku či časopisech.
Průměrná hrubá mzda v ČR za období 2009 - 2010
čtvrtletí rok 2009
v Kč rok 2010
v Kč - sníženi/ zvýšení
v Kč - sníženi/ zvýšení
v %
I. 22 263 22 748 485 2,18
II. 22 971 23 513 542 2,36
III. 23 192 23 665 473 2,04
IV. 25 565 25 803 238 0,93
Zdroj www.czso.cz
Ve výše uvedené tabulce je prezentována hrubá mzda v České republice za léta 2009 a 2010 (podnikatelská i nepodnikatelská sféra). Z těchto údajů je patrný meziroční růst hrubé mzdy v rámci jednotlivých čtvrtletí vyjádřeno jak v Kč, tak i v procentním růstu. Nejméně se, paradoxně, meziroční nárůst projevuje v konci kalendářního roku, kdy jsou standardně vypláceny mimořádné odměny (vánoční prémie, roční bonusy či podíly na zisku zaměstnancům). Tuto skutečnost lze připočíst obecně vyšší mzdové obezřetnosti zaměstnavatelů v důsledku stále probíhajícího údobí ekonomické recese.
Vývoj mediánu hrubé měsíční mzdy a platu podle ISPV v letech 2006 2010.

Zdroj www.czso.cz
V roce 2010 dosáhl medián hrubé měsíční mzdy v České republice výše 22 207 Kč v podnikatelské sféře a 24 026 Kč ve sféře nepodnikatelské.
Průměrné mzdy v ČR podle krajů za období 2009 – 2010
Kraj rok 2009
v Kč rok 2010
v Kč - sníženi/ zvýšení
v Kč - sníženi/ zvýšení
v %
Jihočeský 20727 20763 36 0,17
Jihomoravský 22425 22879 454 2,02
Karlovarský 20037 20106 69 0,34
Vysočina 20573 20845 272 1,32
Královéhradecký 20816 21100 284 1,36
Liberecký 21824 21731 -93 -0,43
Moravskoslezský 20331 20433 102 0,50
Olomoucký 20147 20155 8 0,04
Pardubický 20624 20910 286 1,39
Plzeňský 22082 22152 70 0,32
Praha 29353 30100 747 2,54
Středočeský 22844 22828 -16 -0,07
Ústecký 20459 20639 180 0,88
Zlínský 20225 20459 234 1,16
Zdroj MF Dnes
Výše uvedená tabulka zobrazuje průměrné mzdy za období let 2009 a 2010 napříč všech 14 krajů. Je zde velmi dobře vysledovatelná rozdílnost odměňování zaměstnanců v obou sektorech (podnikatelský/nepodnikatelský) Nejvyšší růst je zaznamenán v Praze, následované Jihomoravským a Pardubickým krajem. Nepatrné snížení průměrných mezd nastal ve Středočeském a Libereckém kraji.
Nejvyšší platy dlouhodobě pobírají lidé, kteří pracují v Praze, kde je podle průzkumu průměrná hrubá měsíční mzda 30 100 korun. Proti nejhůře vydělávajícím krajům pobírají lidé v hlavním městě přibližně o 10 000 korun měsíčně více. Průměrná měsíční mzda okolo 20 000 korun je v několika krajích, například v Karlovarském, Olomouckém či Zlínském. V pořadí druhé nejvyšší platy mají lidé ve Středočeském kraji, kde je průměrná měsíční hrubá mzda 22 828 korun. Více peněz dostávali v posledních letech hlavně lidé s vyšším vzděláním. Těm se základním vzděláním stouply hrubé platy oproti roku 2007 o dvě procenta, lidem se středoškolským vzděláním bez maturity o tři procenta. Nejlépe vydělávajícím, tedy lidem s ukončeným magisterským vysokoškolským vzděláním, stouply za tři roky platy o sedm procent. Podobně výrazně rostly i platy lidem s ukončeným bakalářským vzděláním. "Zhodnocení platů po třech letech potvrzuje, že vzdělání se vyplatí. Funguje přímá úměra -čím vyšší vzdělání, tím vyšší plat," uvedl projektový manažer průzkumu Miroslav Dravecký. Lidé se základním vzděláním vydělávají oproti lidem s maturitou o pět tisíc korun méně, ve srovnání s lidmi s vysokou školou prvního stupně pak o 10 tisíc korun měsíčně méně. Rozdíl v platech lidí se základním a s ukončeným magisterským vzděláním je téměř 16 tisíc korun měsíčně. Jedině vysokoškolsky vzdělaní lidé s ukončeným magisterským studiem podle platového průzkumu vydělávají přes 30 tisíc korun. Podle průzkumu platů nejlépe vydělávají lidé ve věku od 25 do 34 let, jejichž průměrný plat je v roce 2010 téměř 25 tisíc korun měsíčně. Nejhůře placenou skupinou jsou mladí lidé těsně po ukončení školy, kteří si měsíčně vydělávají v průměru 18 tisíc korun. Za uplynulé tři roky je viditelný růst platů u většiny pracovních pozic. Nejvýrazněji rostly platy lidem z vrcholového managementu. Výrazné nárůsty zaznamenaly i profese související s řízením lidských zdrojů, jako jsou například pozice kouče či pracovního psychologa. Polepšili si také lidé, kteří jsou zaměstnaní v oborech, jako jsou telekomunikace či bankovnictví.
Srovnání průměrných hrubých mezd, a to jak v podnikatelské a nepodnikatelské sféře ve sledovaných obdobích 2009 a 2010 v rámci Středočeského a Pražského kraje."

Práce obsahuje grafy a tabulky, které zabírají čtyři strany v dokumentu.