1.	Morálka, morální vývoj

1.1.Morální vývoj

1.2.	Metody mravní výchovy

2.	Psychologie vychovatele, učitelská profese

3.	Hodnocení ve škole

4.	Psychologie výchovy

5.	Psychologie žáka – žák a náročné situace ve škole

6.	Psychologie žáka – diagnostika žáka

7.	Autodiagnostika učitele a vychovávatele

"Morálka, morální vývoj dítěte
 morálka
 soubor principů posuzovaných z hlediska dobra a zla a řídícího chování a jednání dané společnosti
 lze ji chápat jako:
 vnitřní přesvědčení (stránka subjektivní)
 vnější principy vyžadované společností (stránka objektivní)
Freudovo pojetí morálky
 morální normy a hodnoty mají původ v SUPEREGU (= souhrn zvnitřnělých morálních norem vštěpovaných rodiči)
 SUPEREGO tvoří 2 složky: svědomí (vyvolává pocity viny při špatném chování) a ego-ideál (pocity uspokojení při správním chování)
Lickenovo pojetí mravního cítění: 6 vzájemně provázaných součástí morálky:
 svědomí – složka kognitivní a emoční; zahrnuje smysl pro povinnost
o konstruktivní – motivačně korektivní
o destruktivní – lpění na vlastních chybách, snížená sebeúcta
 sebeúcta = pozitivní seberespektující vztah k sobě i k druhým (nejde o sebelásku založenou na popularitě či síle, ale na poctivosti a odpovědnosti)
 empatie = schopnost vciťovat se do druhých osob
 láska k dobru – nejenom schopnost rozlišovat dobro a zlo, ale je příjemné dobro konat
 sebekontrola – sebeovládání i v situacích, kdy je to v rozporu s našimi osobními přáními; snížená sebekontrola vede k porušování norem, agresivnímu chování a závislostem
 skromnost – pomáhá překonávat pýchu; hnací motor potřeby být lepší

Morální vývoj
 Tak, jak se děti odlišují od dospělých v osobnostním a kognitivním vývoji, liší se i úrovní morálního usuzování.
 Měření úrovně morálního vývoje:
 Lawrence Kohlberg – předkládal soubor znepokojivých morálních dilemat v podobě příběhů s dětskými hrdiny
o Námitky: jsou voleny poměrně výjimečné a kritické události, u nichž rozhodování nemusí zcela odpovídat každodenní realitě
 Eisenberg – také předkládal příběhy (reálnější)
o Výsledkem – 5 úrovní odpovědí:
1. Hédonická (soběstředná) orientace
2. Na potřebu zaměřená orientace
3. Na schválení a mezilidské vztahy zaměřená orientace
4. Sebereflektující a empatická orientace
5. Přechodná úroveň
6. Silně zvnitřnělé normy

2 stádia morálního vývoje J. Piageta:
 heteronomní stádium – mladší děti (závislost, autorita, nátlak, egocentrismus)
 autonomní stádium – věk kolem 11, 12 let (nezávislost zvnitřnělých norem, metoda kooperace).
 Heteronomní
o Do 2 let – hra je pouze motorická aktivita.
o Od 2 do 6 let dítě pozoruje starší děti a napodobuje činnost, začíná si být vědomo pravidel – egocentrická hra, úcta k pravidlům. Sice si hraje s ostatními, ale je to jeho vlastní hra.
o Od 7 do 10 let – bere v úvahu s celou skupinou, s kterou hraje, dohodnutá pravidla. Od psychomotorického zájmu se dostáváme až k sociálnímu. Navzájem se pozorují, zda někdo neporušuje hru. Vzniklé problémy nechávají být, nebo je řeší při hře (někdy zjednoduší pravidla). Je důležité si zahrát."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ