"Důchodová (příjmová) metoda: NI = w + i + z + n + s
- vycházíme z příjmů (důchodů) ekonomických subjektů, které jim plynou za poskytnutí služeb výrobních faktorů, které vlastní a které jsou k produkci výrobků a služeb nezbytné. Tyto důchody jsou:
- W – hrubé mzdy plus další náklady firem na práci, včetně příspěvků na sociální a zdravotní pojištění
- i – čisté úroky – rozdíl mezi úroky, které získají domácnosti a vláda a roky, které domácnosti a vlády zaplatí jiným subjektům
- z – hrubý zisk firem, který se člení na dividendy akcionářů, nerozdělené zisky a daň ze zisku
- n – renty z půdy a nemovitostí
- s – příjmy ze samozaměstnání (všechny formy příjmů samostatně podnikajících osob)

Součet všech příjmů nazýváme národní důchod.

Odvětvová metoda (přidaná hodnota)
Přidaná hodnota je hodnota, kterou jednotliví výrobci postupně v průběhu výrobního procesu přidávají svým úsilím k hodnotě nakupovaných surovin, polotovarů a služeb (v jednotlivých odvětvích ekonomiky).

Metoda výpočtu HDP a následných veličin (disponibilní důchod)
GDPMP GDP v tržních cenách
-Tn nepřímé daně

GDPFC GDP v cenách výrobních faktorů
- a

NDPFC čistý domácí produkt v cenách výrobních faktorů
+NXFI čistý export důchodu z vlastnictví faktorů

NNPFC = NI čistý národní produkt v cenách výrobních faktorů = národní důchod
- Zu nerozdělené zisky podniků
- Ss příspěvky na sociální, zdravotní, důchodové pojištění
- tc daně ze zisku firem
+TF transfery (přídavky, podpory)

PI osobní důchod
- TD přímé daně

DI (YD) disponibilní důchod

Rozdíl mezi GDP a GNP
GDP – vyrobena pomocí výrobních faktorů umístěných v dané zemi bez ohledu na vlastnictví
HNP, GNP – celkový objem konečné produkce, vyrobenou národními firmami příslušné země ať již v dané zemi nebo v zahraničí 1 rok

Nedostatky výpočtu GDP, GNP
1) problém stínové ekonomiky (také neoficiální, podzemní, skrytá) – je to část ekonomiky, jejíž činnost je zatajována a která se vymyká státnímu usměrňování a zdaňování, do výpočtu buď není zachycena, nebo jen nepřesně (která může tvořit 10 – 15 % GDP), tzv. černá a šedá ekonomika a také nezahrnuje práci v domácnosti (praní, úklid, výchovu dětí,…), v posledních letech se počítá „odhadem“
2) veličiny jsou zahrnovány bez ohledu na jejich sociální (společenskou) hodnotu – např. náklady na rozvod, obnova komunikací po povodních, ochrana osob
3) nezohledňuje škody na životním prostředí v širším slova smyslu, ani v úzkém slova smyslu (kácení lesů, devastování krajiny,…), tedy nezahrnuje nepříznivé vedlejší účinky tržních aktivit – nejsou oceňovány trhem, a proto je nemůže GDP zachytit
4) není zahrnuta hodnota volného času – v roce 1900 činila pracovní týdenní doba 60 h, dnes je to 40 h – kdyby se pracovní doba nezkrátila, byl by HDP vyspělých zemí vyšší. Společnost ale upřednostnila kratší pracovní dobu a obětovala HDP. Pokud ho považujeme za stejné zboží jako domy auta či dovolenou, má volný čas svou hodnotu. Tato hodnota je však příliš subjektivní a proto není započítávána do GDP

Nominální GDP je celková peněžní hodnota zboží a služeb vyjádřená v běžných cenách, tzn. v cenách, které převládají na trhu v době, za kterou je HDP počítán.

Reálný GDP je celková peněžní hodnota zboží a služeb vyjádřená ve stálých cenách, tj. cenách určitého zvoleného výchozího období (k základnímu roku) – cenách očištěných od změn.

Měření cenové hladiny (neztotožňovat s inflací) - cenová hladina (P) je vážený průměr cen všech zboží a služeb vyráběných v ekonomice, kde váhami jsou podíly jednotlivých zboží a služeb na celkovém produktu. Pro měření používáme cenové indexy.

CPI (spotřebitelský cenový index) – sestaví se spotřební koš (vyberou se typičtí zástupci spotřebních výrobků), problémem je střet zájmů a problém zastarávání spotřebního koše, váhy v koši se nemění. K měření používáme váhy základního roku. Je to cenový index, který porovnává náklady na koš vybraných komodit v běžném a základním období.

Deflátor GDP – je cenový index všech výrobků a služeb, u deflátoru se mění skladba GDP a používá váhy běžného roku. Deflátor je poměr nominálního produktu běžného období k reálnému důchodu běžného období.

Inflace a její dvojí pojetí
Lidé běžně označují růst cenové hladiny za inflaci. Ekonomové rozlišují dvojí pojetí inflace – statistické a teoretické. Statistické pojetí inflace = inflace je růst cenové hladiny, tj. růst CPI nebo deflátoru GDP.

Míra inflace () je procentní vyjádření růstu cenové hladiny. Teoretické pojetí – převládá názor, že inflace je stálý a nepřetržitý růst cenové hladiny. Inflace je peněžní jev a je způsobena tím, že v ekonomice se zvyšuje množství peněz rychleji než množství reálné produkce."

všb-tuo