"Základní bilance
Odráží vývoj položek, které jsou nejčastěji považovány za autonomní – běžného účtu a dlouhodobého kapitálu. V praxi se moc nepoužívá.

Oficiální vyrovnávací bilance: součet sald běžného, kapitálového, finančního účtu a chyb a opomenutí a dává kumulativní saldo a měří změnu oficiálních měnových rezerv nutnou k vyrovnání součtu všech předchozích účtů. Bilance odpovídá velikosti bilanci na účtu oficiálních měnových rezerv. Znaménka jsou ale opačná. Oficiální vyrovnávací bilance je v deficitu, když měnové rezervy klesají a v přebytku, když měnové rezervy rostou.

Devizový trh - trh, na kterém jsou vzájemně směňovány měny různých zemí (přesněji depozita v různých měnách). Devizový trh existuje jako neorganizovaný trh s volným přístupem, na kterém se střetávají exportéři a importéři, bankovní obchodníci s devizami a devizoví obchodníci centrálních bank prostřednictvím telekomunikačních prostředků. Obchoduje se zde pouze s plně konvertibilními měnami (většina národních měn jen konvertibilní jen zčásti - Kč je pouze vnitřně konvertibilní měnou).

Devizový kurz - určité měny v daném časovém okamžiku představuje cenu této měny vyjádřenou v jednotkách jiné měny. Cena je určena interakcí nabídky a poptávky. Pokud se nabízené množství určité měny rovná poptávanému, pak hovoříme o rovnovážném devizovém kurzu - ten dále determinuje ceny zahraničního zboží a zahraničních aktiv - když se domácí měna zhodnocuje, domácí zboží se stávají v zahraničí dražšími a zahraniční zboží se doma stává levnější. A naopak.

Stadia platební bilance:
• mladý a rostoucí dlužnický stát – od revoluce až po občanskou válku vykazovaly Spojené státy větší vývoz než dovoz. Evropa jim půjčovala na vytvoření kapitálové zásoby. USA byly typickým mladým a rostoucím dlužnickým státem.
• zralý dlužnický stát – zhruba od roku 1873 až do roku 1914 se obchodní bilance USA dostávala do přebytku. Tím, že museli platit úroky z dřívějších půjček, udržoval se jejich běžný účet skoro v rovnováze.
• nový věřitelský stát – za 1. světové války USA půjčovaly Anglii a Francii
• zralý věřitelský stát – příjmy z kapitálu a investic v zahraničí přinesly přebytky na straně „neviditelného“ obchodu

Investiční pozice a zahraniční zadluženost
Čistá mezinárodní investiční pozice zachycuje rozdíl stavu zahraničních aktiv a zahraničních pasiv země k danému datu. Strukturou odpovídá finančnímu účtu a změně stavu devizových rezerv. V závislosti na tom, zda má země v daném okamžiku kladnou či zápornou čistou mezinárodní investiční pozici, označujeme ji jako čistého věřitele nebo dlužníka.

Běžný účet a finanční účet nejsou obvykle v jednotlivých letech vyrovnány. Ekonomika může běžně vykazovat několik let deficit běžného účtu financovaný přebytkem finančního účtu (případ ČR). Část přílivu zahraničního kapitálu má formu zahraničních úvěrů a půjček. V takovém případě však země akumuluje svůj zahraniční dluh. Akumulované dluhy je nutno po určité době splácet. Proces splácení by měl probíhat tak, že země má po několik let přebytek na běžném účtu, který umísťuje do deficitu na finančním účtu. V dlouhém období se tak v součtu rovná běžný účet účtu finančnímu a platební bilance jako celek je uváděna do rovnováhy. (tento proces zajišťují tržní mechanismy, někdy jim ale musí napomáhat fiskální a monetární politika)

Deficit na běžném účtu je často uváděn jako rizikový či dokonce negativní faktor. Neměl by překračovat určité hranice, ty se obvykle měří v procentech hrubého domácího produktu."

všb-tuo