1.

Úvod

2.	Vývoj distribuovaných systémů

2.1	Monolitické systémy

2.2	Architektura klient/server

2.3	Distribuované systémy

2.4

CORBA

3.

Historie

4.	Architektura

4.1	Object Request Broker (ORB)

4.2	Interface Definition Language (IDL)

4.3	CORBA a komunikační model

4.4	CORBA a objektový model

4.5	CORBA klienti a servery

4.6	Skeleton serveru a stub klienta

4.7	CORBA services a CORBA facilities

5.	Jiná řešení

5.1	BSD sockets

5.2	Remote Procedure Call (RPC)

5.3	OSF Distributed Computing Environment (DCE)

5.4	Distributed Component Object Model (DCOM)

5.5	Java Remote Method Invocation (RMI)

6.

Závěr

7.

Apendix

„Distribuované systémy
Příchod Objektově Orientovaného Programování (OOP) znamenal další krok ve vývoji architektury aplikaci. Přidáním základních principům OOP jako encapsulation (zapouzdření), inheritance (dědičnost) a polymorphism (polymorfismus) vznikl z předchozího model distribuovaný. Místo rozlišování mezi vrstvami, si tento model představuje aplikaci jako objekty, které mohou používat služby nabízené jinými objekty v systému nebo samy tyto služby nabízet. Tato architektura může smazat rozdíly mezi klientem a serverem, neboť se objekt může chovat jako klient k jednomu objektu a zároveň být serverem pro jiné objekty. Distribuované systémy jsou v podstatě vícevrstevné klient/server systémy, kde počet různých klientů a serverů může být obrovský. Tento model je dnes vrcholem flexibility.
Architektura distribuovaných systémů dosahuje své pružnosti vyžadováním definice interfacu mezi komponentami (část systému např. nějaký objekt). Interface komponenty specifikuje ostatním komponentám, které služby komponenta nabízí a jak se mají používat.

Termín: Interface (rozhraní) definuje protokol komunikace mezi dvěma oddělenými komponentami systému. (tyto komponenty mohou být oddělené procesy, objekty, uživatel a aplikace -- jakékoliv oddělené jednotky, které spolu potřebují navzájem komunikovat). Interface popisuje, které služby jsou nabízeny a způsob jejich použití. V případě objektů může být interface množina metod definovaných objektem včetně počtu a typů parametrů.

Dokud zůstane rozhraní beze změn, může se implementace komponenty dramaticky měnit, aniž by to ovlivnilo jiné komponenty. Například u komponenty nabízející seznam zboží ve skladu, pokud se nezmění domluvené rozhraní, vůbec nezáleží, jakým systémem je databáze zboží provedena.
Kromě flexibility přineslo použití objektů také větší úroveň abstrakce a následně redukci složitosti, neboť zapouzdření izoluje programátora od detailů sytému. Také je možné skládat části aplikace z již existujících komponent. Distribuované systémy navíc poskytují dodatečné služby - tykající se bezpečnosti, uschování objektů nebo adresářové služby, které umožňují hledat jiné komponenty.

Termín: Directory services (adresářové služby) je sada služeb, které umožňují objektům (serverům, společnostem, lidem) se navzájem vyhledávat. Ne jenom typy objektů se mohou lišit, dokonce způsoby uložení těchto informaci mohou být různé. Například telefonní seznam se používá k hledaní telefonních čísel a adresář pro nalezení adres. Adresářové služby seskupují související informace dohromady (jako "žluté stránky").”

Práce obsahuje schémata. Čistý text práce dosahuje cca 14 stran.