"Problémové zaměření SP
Čím se zabývá sociální psychologie?
- Socializace = proces osvojování specificky lidské formy, chování, začleňování jedince do spol.
- Sociální motivace = tendence vyhledávat sociální vztahy a sociální situace.
- Sociální učení = se uskutečňuje v soc. podmínkách v kontaktu s jinými lidmi, výsledkem je osvojení si soc. rolí.
- Sociální skupina = seskupení osob, které spojuje určitý znak (dvou a více osob), které sdílejí pocit příslušnosti ke skupině, sdílejí spol. normy, hodnoty nebo společný cíl.
- Sociální role = předpokládaný způsob chování člověka v určité situaci, chování, které se očekává
- Sociální aspekty osobnosti
- Mikrosociální jevy
- Makrosociální jevy
- Komunikace = sdělování, dorozumívání, proces přenosu informací
- Postoje= relativně stabilní sklony reagovat ustáleným způsobem na určité podměty.
- Genderové aspekty
- Mezikulturní psychologie
Okruhy témat sociální psychologie
4 hierarchicky uspořádané úrovně:
struktura osobnosti
dyadické vztahy
sociální mikrostruktura
sociální makrostruktura
Postavení sociální psychologie mezi ostatními vědami
Sociální psychologie jako hraniční věda
sociální psychologie a sociologie: psychologie studuje jedince a jejich osobnosti, kdežto sociologie studuje zejm. velké sociální skupiny
sociální psychologie a kulturní antropologie: psychologická antropologie prokázala závislost lidské psychiky na kulturním prostředí
Vztahy sociální psychologie k příbuzným vědám
• vztah sociální psychologie a sociologie: • vztah obou disciplín bývá vymezován tak, že obsahem sociální psychologie jsou interpersonální vztahy a vztahy jedince ke skupině, jak se projevují v psychickém životě člověka, kdežto primární zájem sociologie směřuje do oblasti obecných zákonitostí sociálních procesů a mezilidských vztahů ve velkých sociálních celcích.
• vztah sociální psychologie a kulturní antropologie: • Kulturní antropologie za svůj vlastní výzkumný cíl považuje stanovení rozdílů mezi jednotlivými kulturami a odkrytí vzorků individuálního chování, podmíněného zvláštnostmi
té či oné kultury. Kulturně antropologické výzkumy ovlivnily psychologii v tom, že vedly k pochopení vztahů mezi sociálně kulturními podmínkami a charakteristickým mentálním vývojem lidí žijících v takových podmínkách.
Myšlenkové zdroje SP:
Dvě myšlenkové linie sociálního uvažování:
Přístup orientovaný na soc. společenství
Přístup orientovaný na jednotlivce
Dvě mateřské disciplíny psy: psychologie a sociologie
Dvě orientace SP:
Psychologická SP
Sociologická SP

2. Historie SP, určující linie vývoje disicplíny
Důležité mezníky vývoje PS:
K hlavním kořenům ve vývoji SP:
1) Evropské kulturní dědictví (antičtí myslitelé, zakladatele):
Myšlenky již od Platona, který kladl důraz na společnost, a Aristotela, jenž se zaměřil na jednotlivce.
2) První Empirický Výzkum (1897 N. Triplett, který ověřil hypotézu, že výkon člověka je ovlivněn přítomností druhých a výzkum sociání facilitace, což zn. pozitivní vliv přihlížejících na výkon jednotlivce)
- 2. pol. 19.stol – psychologie národů – Völkerpsychologie (W.Wunt)
- konec 19.stol- psychologie davu – (G. Tarde, G. LeBon)
- rok 1908 – formální konstituování – dvě učebnice
W. McDougall: Introduction to Social Psychology, E.A. ROSS: Social Psychology
- rok 1924 – F.H. Allport: Social Psychology
formulování SP jako experimentální vědy
Rozvoj sociálně psychologických výzkumů:
- 1.pol 20.spol – odkaz klíčových psychologických směrů v SP
M. Sherif zkoumal vliv druhých lidí na úsudek jednotlivce, počátek výzkumu fenoménu konformity (obecná tendence přizpůsobovat se názorům většiny) a konformismu (sklon přizpůsobovat se názorům, postojům a způsobům chování převládajícím ve skupině nebo spol)
Kurt Lewin, otec oboru SP, který se pokusil aplikovat tvarovou psy na sociální oblast
- Behaviorismus (S-R) – teorie učení a teorie sociální interakce
- Psychoanalýza – teorie socializace, pojem autoritářské osobnosti
- Tvarová psychologie – teorie pole (vztah jedinec – prostředí), studium dynamiky
SP je věda, kt. zkoumá chování jedince ve spol. Vznikla na přelomu 19. - 20. stol., i když její kořeny můžeme nalézt již v myšlenkách antických filozofů. Rozvoj SP podnítily experimenty a významným osobnostem, které přispěly svými experimenty k PSY patří: Norman Triplett s výzkumem sociální facilitace, Muzafer Sherif s výzkumem konformity, Kurt Lewin s výzkumem vlivu stylu vedení na jednotlivce.
V 2.pol 20.stol byla nejvlivnější teorii „teorie kognitivní disonance“ Leona Festingera, podle kt. má člověk tendenci redukovat napětí, které vzniká na základě rozporu mezi vnitřním postoje a vnějším chováním. K problematickým a diskutovaným oblastem patří otázka etiky sociálně psychologických výzkumů."