"Cikánský tábor v Auschwitz-Birkenau
Tento tábor byl, ze všech v této knize popisových, největší. Jeho základy byly položeny na jaře 1940 cca 1 km od obce Osvětim – německy Auschwitz. Skládal se ze tří částí. Tedy Auschwitz, o rok později vybudovaný Birkenau (Brzezinka) a v roce 1942 třetí na území vysidlovaných obcí Babice, Broszkovice, Budy, Harmizé, Pławy a Rajsko. Tábory se dělily na stavební úseky, ty byly dále rozděleny na podúseky a všechny byly označené písmeny a čísly. Je zde i popisováno, který úsek k jakým účelům sloužil. Kromě dřevěných domů pro vězně tu byly i společná zařízení. Byla to krematoria, čistící a dezinfekční stanice, sklad svršků apod. Celý tábor byl ohrazen 2,5 m vysokým plotem s ostnatým drátem, kterým v noci probíhal elektrický proud. Dřevěné baráky, ve kterých byli vězni ubytováni, byly nazývány bloky. V nich žili vězni v nelidských podmínkách, pobíhaly zde houfy krys, na prostranstvích v areálu bylo bláto a kaluže. Vedení tábora měl na starost velitel R. Höss a po něm A. Liebehenschen, kromě toho zde byla ještě expozitura táborového gestapa, vrchní dozor v táborové nemocnici, vedoucí bloků a strážní služba – obyčejní esesmani. Tábor byl výhradně v režii SS. Někteří čeští byli ve funkci nižších funkcionářů, což jim zajistilo i lepší podmínky v táboře. V lednu 1943 měla proběhnout deportace Romů do tohoto tábora. Kvůli zdravotní situaci se však opozdila. V březnu proběhla deportace dosud svobodných Romů, v květnu Romů z Let. Před transportem byli vězni sváženi na sběrná místa, kde byli uvězněni bez stravování, spali na zemi, trvalo to i několik dní. Během nich u nich proběhla očista a stříhání. V průběhu května až srpna proběhla i deportace Romů z Hodonína. Poslední byli dopraveni do tábora vězni, kteří v době deportací byli ve vězeních nebo nemocnicích. Do cikánského tábora Auschwitz-Birkenau bylo dopraveno z protektorátu Čechy a Morava 4495 Romů. Z toho 2195 mužů a chlapců a 2340 žen a dívek. Po příjezdu byli vězni označováni různými barvami podle vězeňské kategorie, do které spadali. Od jara 1943 byli i tetováni. Dále autor popisuje denní život v táboře. Režim zde začínal okolo čtvrté hodiny ráno údery gongu, poté následovalo shromáždění vězňů. Je zde popisována práce, kterou museli vězni vykonávat, jaké dostávali příděly jídla. Táborové vězně také hojně sužovaly nemoci jako tyfus, svrab, vši apod. Byli velmi krutě trestáni a několik z nich se i pokoušelo o útěk. Některé pokusy se zdařily, většina však nikoli. Roku 1944 probíhaly transporty z tohoto tábory do koncentračních táborů v Buchenwaldu, Flossenbürgu a Ravensbrücku. Poté byl tábor uzavřen."

ZČU