1.	Základní pojmy

2.	Časový faktor v nákladech

2.1	Velmi krátké období

2.2	Krátké období

2.3	Dlouhé období

3.	Vztah mezi výrobou a náklady

3.1	Klesající výnosy a nákladové křivky

3.1.1

Krátké období

3.1.2

Dlouhé období

3.2	Mezní produkty a pravidlo nejmenších nákladů

4.	Náklady příležitostní

4.1	Náklady příležitosti a rozhodování

4.1.1

Náklady příležitosti na trzích

4.1.2

Náklady příležitostí mimo trhy

5.	Nákladové funkce

5.1	Technickohospodářské normy

5.2

Kalkulace

5.3	Rozpočetnictví

„Náklady příležitosti
Zde vzniká velký rozdíl mezi chápáním nákladů z hlediska ekonomického a z hlediska účetního.
Ekonomové zahrnují do nákladů více položek. Zahrnují všechny náklady bez ohledu na to, zda odrážejí peněžní transakce. Zahrnují též méně zřetelné implicitní náklady nebo náklady příležitosti. Tyto náklady příležitosti jsou pevně omezeny poptávkou a nabídkou na konkurenčních trzích, takže cena je obvykle blízká nákladům příležitosti pro statky a služby, s nimiž se obchoduje na trhu.
Náklady příležitosti při rozhodování zahrnují to, čeho je nutné se vzdát při přijímání určitého rozhodnutí namísto nejlepší alternativní možnosti.
Implicitní náklady nemají formu peněžních výdajů. K jejich měření se užívá tzv. nákladů oportunitních (je to např. mzda, kterou by podnikatel obdržel při jiném zaměstnání).
Oproti tomu explicitní náklady jsou náklady, které podnik skutečně vynaložil a jsou zjistitelné v účetnictví podniku.
Oportunitní (alternativní) náklady je částka peněz, která je ztracena, když zdroje nejsou použity na nejlepší možnou alternativu.
Příklad: Vlastník firmy pracuje 60 hodin týdně, ale nepobírá žádnou mzdu. Na konci roku firma vykáže zisk Kč 30.000,-. Dále zjistíme, že vlastník firmy by mohl najít stejnou práci a vydělal by si Kč 50.000,-. Tyto peníze pak představují náklady příležitosti neboli ušlý výdělek. Z toho tedy vypočteme skutečné zisky firmy. Od zisku 30.000,- odečteme 50.000,- nákladů příležitosti práce vlastníka firmy a zjistíme čistou ztrátu ve výši Kč 20.000,-.
Náklady příležitosti a rozhodování
Pokaždé, když se firma rozhoduje, nese náklady tím, že vyřazuje alternativní činnosti.
Jsme-li nuceni si vybrat mezi vzácnými statky, neseme náklady příležitosti. Náklady příležitosti rozhodnutí mají hodnotu nejlepší dostupné alternativy.
4.1.1. Náklady příležitosti na trzích
Na dokonale konkurenčním trhu se cena rovná nákladům příležitosti. Cena, která se vytvoří na dokonale konkurenčním trhu, se rovná nejlepší dostupné alternativě, a rovná se proto nákladům příležitosti.
Náklady zahrnují vedle explicitních peněžních výdajů ty náklady příležitosti, které vznikly proto, že faktory mohou být používány alternativně.
4.1.2. Náklady příležitosti mimo trhy
Náklady příležitosti jsou obzvláště důležité, když se analyzují transakce, které se odehrávají mimo trhy (hodnota vysokoškolského vzdělání, zdraví, přehrady, parku apod.).
Např. u nákladů vysokoškolského vzdělání je nutné k explicitním nákladům ještě připočítat náklady příležitosti času stráveného studiem a chozením do školy (jinak bychom např. mohli pobírat mzdu za práci u nějaké firmy).
Náklady příležitosti jsou tedy mírou toho, čeho jsme se vzdali, když jsme se rozhodovali pro určitou alternativu.
Nákladové funkce
Nákladové funkce vyjadřují matematickou formou vztah mezi celkovými náklady vynaloženými na spotřebované výrobní činitele a objemem výroby podniku za určitou časovou jednotku. Pokud produkční funkce podniku je lineární a ceny výrobních činitelů jsou konstantní, potom se i náklady vyvíjejí lineárně a nazýváme je proporcionální náklady. Pokud se v podniku projevuje zákon klesajících výnosů, potom náklady rostou rychleji než objem produkce a nazýváme je nadproporcionální (progresívní) náklady.“

Práce obsahuje grafy. Čistý text práce dosahuje cca 4 stran.