"• Druh – epika
• Forma – próza
• Žánr – povídka
• Vypravěč – ich-forma
Celková charakteristika
• Jedná se o povídku
• Samotný název vzbuzuje otázky, možná i zděšení. „Co to je za název?“ Odpověď sezkrývá v úvodu knihy
• „Opouštěli jsme Paříž. Nepohodlný autobus byl plný povykujících dětí. Děvčata seděla
vpravo, hoši vlevo. Sami si tak sedli, já jsem jim nic nenařizoval. Z dívčí sekce se ozývalo
žvatlání. Půjčovaly si navzájem jakési plyšové zvířátko a pořád opakovaly: "Jééé, půjč mi ho
ještě! Ten je sladkej! Mně ho taky podej! Panebože, ten je sladkej!" Plyšová potvora s připitomělým úsměvem putovala z náruče do náruče a vždy vyvolávala novou bouři nadšení. Takhle jim to vydrželo asi půl hodiny. Na sedadlech za mnou seděli dva obrýlení chlapci s vysokými čely. Jejich rozmluva trvala celou trasu Paříž-Praha. Zcela vážně a ze všech stran
rozebírali problém, jestli hovno hoří. Dva světy rozdělené jen úzkou uličkou"
• Nejedná se o souvislý text/děj od začátku do konce.
• Kniha je celá z kraťoučkých povídek a životních postřehů, které jsou prokládány komentáři, jež k této knize měla autorova manželka Anna, když si ji poprvé četla (krásně jde vidět, jak rozdílně oba pohlíží na jeden a tentýž zážitek).
• Můžeme říct, že je to takový průřez celým životem Petra Šabacha od dětství až po současnost seskládaný z humorných vzpomínek a veselých zážitků jeho příbuzných, přátel a spolužáků.
• Ve sbírce povídek s názvem Hovno hoří je popisován život obyčejných lidí, jejich problémy na poli rodinném, doba, ve které žijí, a hlavně život, kde se neustále střetávají cesty mužů a žen.
• Je zde pohled autora, tedy muže, a povídky jsou protkávány připomínkami jeho ženy Anny, která sloužila jako předloha k jedné z hlavních postav
• Kompozice
o Knihu tvoří tři povídky: Sázka, Bellevue a Voda se šťávou, jejichž děj se odehrává v letech sedmdesátých až osmdesátých.
o Děj je chronologický
o Vypravěč v ich- formě
• Téma
o Námětem všech tří částí knihy je rodinný život v období socialismu, mezilidské vztahy, zejména pak generační problémy, vyrovnávání se s dospíváním a protikladnost mužského a ženského vidění světa.
o Vztahy mezi mužem a ženou a rozdílné pohledy na svět
o Své hrdiny Šabach sleduje od útlého dětství až k dospělosti
• Jazyk a styl
o Jazyk knihy je velice pestrý, využívá nespisovných až hospodských výrazů, je značně autorsky svérázný. Příběhy jsou z velké části tvořeny pomocí dialogů jednotlivých postav, což čtenáře aktivně zapojuje do děje a má pocit, jako by byl přímým pozorovatelem humorných událostí.
o Sám Šabach svou metodu tvůrčího psaní nazývá metodou vlaštovčího hnízda, tedy jistým nalepováním humorných příhod a legrácek na stěžejní kostru děje.
o Jedná se o rannou tvorbu autora
o Další díla: Jak utopit Austrálii, Šakalí léta, Babičky, Opilé Banány
o Využívá: satiry, ironie, nadhled, nostalgické ladění (když jde o atmosféru totalitního režimu)
o Povídka nese autobiografické motivy
o Povídka odkazuje na události skutečného života, mnohé mohl autor i sám zažít
o Prostředí děje: totalita – 50. Léta"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ