"Každá z nás se jednou za čas zúčastní nějaké rodinné oslavy, svatby… a nebo si jen tak zajde se svými blízkými na večeři. A proto bych chtěla připomenout základní pravidla chování u stolu a také upozornit na chyby, kterých se lidé často dopouštějí.
„Základní pravidla
Když chcete začít stolovat, tak k tomu také musíte být patřičně vybaveni. Ke stolu musíte zasedat čistí a upravení. Ke stolu nejprve usedá dáma, poté muž. U stolu se nesmí řešit žádné problémy. Ruce nepatří pod stůl. Ruce si nejlépe opřete lokty na stůl, ať můžete gestikulovat. Při společenské večeři rozhodně neodcházíme od stolu dříve. Když stává od stolu žena, tak se zvedá pouze ten muž, který ji má po své pravici. Při jídle můžete mluvit, ale ne moc nahlas.“
„Jez kulturně" pro nás znamená ve většině případů nesrkat, nemlaskat, nemluvit s plnými ústy. Při stolování se dopouštíme dalších prohřešků. Olizujeme nože, opíráme se lokty o stůl a pokládáme použité příbory vedle talíře. V naši kultuře je to nezdvořilé a nepřípustné. Připomeňme si některá základní pravidla, která by mělo znát i každé malé dítě. Ke stolu je třeba, aby člověk přišel čistý a upravený. Usedá se bez hluku, ne těsně ke kraji stolu. Po celou dobu jídla jsou ruce nad stolem, nebo lehce položeny na okraji - ovšem bez loktů. Paže jsou při těle, při jídle se používá pouze dolní části horních končetin. Hlava je volně skloněna, sousta se donášejí k ústům, nikoli naopak.“

Myslím si, že to nejzákladnější pravidlo při vstupu do restaurace zná snad každý správný gentleman…dát dámě přednost ve dveřích?Ne. Vstup do restaurace je jediná vyjímka, kdy jde dáma jako druhá. Ale proč? „Při vstupu do restaurace vždy vchází první pán. Jde-li o větší; společnost, jdou za pánem všechny dámy a za nimi pak ostatní muži. Společensky méně významná osoba je povinna se starat o osobu významnější. To platí po celou dobu pobytu v restauraci. Pro přehlednost hovořme o muži a ženě. Muž tedy vstoupí první, aby ženu uvedl do cizího prostředí. U šatny jí pomůže se svlékáním a postará se o uložení kabátu. Jde-li s ním žen více, pomůže jen té nejstarší (nejváženější), ostatní nečekají a postarají se o sebe samy. Do samotného lokálu nikdy nevcházejí muž se ženou zavěšeni. Muž najde místo u stolu, na což je několik možných způsobů: buď prochází místností i s partnerkou, která se vyjádří, zda jí místo vyho¬vuje, nebo je najde sám a pro partnerku se vrátí. Ve všech lepších restauracích, barech či vinárnách se o příchozí postará číšník, který je ke stolu uvede. Není-li v místnosti volný stůl, vyhledáme si vhodný
stůl poloobsazený, kde sedící nejdříve pozdravíme, požádáme o dovolení, zda je možné si přisednout (očekáváme, že budou souhlasit), za souhlas poděkujeme.
Čestná místa u stolu v restauraci jsou ta, která jsou chráněna před provozem a z nichž je dobrý přehled po místnosti. Při usedání odsune muž ženě židli od stolu a pak ji přisune tak, aby mohla usednout. X; případě, že ke stolu uvádí číšník, přebírá tuto povinnost on ve své roli zástupce hostitele. Muž si pak sedne naproti ženě nebo po její levicí (což je výhodné zejména v boxech nebo na lavicích)"