"UČENÍ
- je činností žáka, při němž si osvojuje poznatky, jejich hodnotách a normách, ale i o sobě samém, svých vlastnostech a schopnostech
- kognitivní učení = působení na intelekt, myšlenkové operace, řešení problémů
- sociálně afektivní učení = soc. vztahy, vzory chování, hodnoty, prožitky, vztahy
- senzomotorické učení = vnímání, rozlišování, představy, manipulace s předměty

VZDĚLÁNÍ
- výsledek vzdělávání
- určitá dosažená úroveň po absolvování vzdělávacího procesu = vzdělanost, vzdělání
- tvoří: znalosti, dovednosti, postoje (vztahy) k hodnotám


INTERAKCE (VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ) UČITEL– ŽÁK
- velká část vyučování a učení se děje prostřednictvím sociální interakce- UxŽ, ŽxŽ
- probíhá v prostředí, kde jednotlivci získávají různé sociální role
- postoj žáka k učiteli závisí na:
• vlastnostech osobnosti U
• na postoji k žákům a vztahu k dětem
• didaktické dovednosti a odbornosti
• motivace

Typy pedagogické interakce:
1. diktování – zápisu z výkladu
2. písemné zkoušení (interakce Ž – text)
3. propůjčení role – žák v určité části hodiny přebírá roli U, vykládá učivo (referát)
4. interakce U – Ž
• učitel působí na žáka prezentací učiva
• žák působí na učitele tím, jak si učivo osvojil

- žák je interakce asymetrická
- Uč. je dominantní aktér
- důležité je rozvinutí aktivity obou partnerů
o díky učitelově způsobilosti aktivizovat žáka k účasti na spoluvytváření efektivní výuky
- díky žákově aktivitě funguje zpětná vazba
- zpětná vazba – žák je motivován tím, že cítí spoluúčast na produktivní tvorbě výuky

VÝCHOVNÉ STYLY UČITELE:
1. autoritativní
- nerespektuje osobnost dítěte, potřeby a zájmy
- velice přísný, děti napomíná, zakazuje a přikazuje
- dítě má strach, pocení, neurotické chování, malé sebevědomí, podrážděnost, naschvály

2. demokratický
- přátelský, kamarádský, méně příkazů, aktivita u dětí
- pedagog jde příkladem
- lepší výsledky, nevzniká odpor mezi žáky – není boj, přirozená autorita"