"Název:
− původně hanlivý charakter, odvozen od barbarského kmene germánských Gótů, kteří se podíleli na vyvrácení antického Říma
− uměleckou kvalitu gotiky plně docenilo až romantické hnutí v 19.století, tehdy se název „gotika“ vžil jako označení slohu bez posměšného zabarvení

Vznik:
− místem vzniku je oblast ILE-DE-FRANCE (il-d-fráns) r.1130
− za 1. gotickou stavbu považován klášterní chrám Saint-Denis u Paříže (sén deny)
o nechal postavit opat Suger (syžé)

Rozšíření: 2. pol. 12. stol. S-Francie
1240 do Čech

Periodizace: Francie – kolébka gotiky
1. raná gotika (12. století)
2. vrcholná (klasická a poklasická) gotika (13. a 14. století)
3. pozdní gotika (15. století)

Čechy a Morava :
1. raná (přemyslovská) gotika (1230-1330)
2. vrcholná (lucemburská) gotika (13. -14. století)
3. pozdní (jagellonská, vladislavská) gotika (15. století)

HLAVNÍ RYSY GOTICKÉHO UMĚNÍ
• kvalitativní i kvantitativní rozmach umění – roste monumentalita, nákladnost a reprezentativnost umění, která nemá od doby antiky obdoby
• má rozporný charakter – celkový duch ovládán nábožens.symbolismem,
- duchovní obsah děl na úkor realist.zobraz. skutečnosti
• církev-hlavním objednavatelem uměleckých děl – ale i stále častěji panovníci, světští feudálové, měšťané, mizí jednoznač.převaha církevního umění nad světským
• hlav.tvůrci umělec.děl jsou laikové – řemeslníci sdružení do cechů – dbaly o výchovu kvalitních řemeslníků
• mění se pojetí autorství uměleckých děl – poprvé od antiky vystupují umělci z anonymity→společenské uznání umělců

HLAVNÍ PRINCIPY GOTICKÉ ARCHITEKTURY
 snaha vytvořit nadpozemský, nadskutečný prostor
 dynamismus-proti románské statičnosti jsou v G. všechny síly ve stálém napětí a působí dojmem pohybu, přípory pilířů jakoby tryskají vzhůru
 vertikalismus-stavba tažená do výšky = převažují svislé linie (got.spiritualismus)
 maximální odhmotnění zdiva- zmenšování plochy zdi a k jejich nahrazení okny
 sjednocení vnitřního prostoru – vytvořit interiér se zdůrazněním jeho hloubky a výšky


ARCHITEKTURA
1. Církevní
TYPY STAVEB:
A. Kostel – hlavní druh církevní architektury
a) podélný typ- katedrála (bazilika s chórovým ochozem a věncem kaplí, vnějším opěrným systémem) převažuje, nejčastěji 3lodní, ale i monument. 5 a 7-lodní
-stejnolodní kostel = nejč.trojlodní-vrcholná + pozdní gotika
-jednolodní kostel (výjimka), dvoulodní (pozdní g.)
b) centrální typ- nevyhovoval stavebním principům g., stavěn výjimečně

B. Klášter – gotic. stavební prvky se uplatňovaly hl. v kostelích


2. Světská
− s růstem moci šlechty a měšťanstva zaznamenala velký rozmach
− potřeba zjistit obranu x nové válečné technice-střelný prach
− současně stoupají i požadavky majitelů na užitkovost, reprezentativnost staveb
− stavby se specializují podle účelu, pohodlnější bydlení, zdobnost

TYPY STAVEB
A. Hrad- nejvýznamnější typ světs.architektury, sídlo feudálů
- g. je dobou největšího rozmachu hradní architektury
a) výšinný hrad – téměř zmizel typ obytné věže, stavěny složitější hrady, vnitřní uspořádání hradů 1)předhradí- s vlastním opevněním, nádvořím
2)vnitřní hrad-s dalším pásem opevnění, nádvořím, zdobný hradní
palác s hradní kaplí, s hl.věží
b) rovinný (vodní) hrad- uprostřed vodních ploch, spojen s břehem padacím mostem, uvnitř ještě jeden vodní příkop okolo vnitřního hradu

B. Tvrz- nevelké opevněné sídlo venkovské šlechty, uprostřed vsi i na návsi, uprostřed vod.plochy

C. Měšťanský dům (městský palác)-obdél-parcela, bohatě zdobené průčelí do ulice, do náměstí, schodiště do patra, dvorek-stáje, dílny, stodola s vjezdem ze zadní ulice

D. Radnice – nejhonosnější dům ve městě, složitě klenuté sněmovní místnosti, věž, zdobené průčelí

E. Specializované účelové stavby: obchodní domy, sklady, tržnice, cechovní budovy, správní budovy, banky, mincovny, nemocnice /špitály/, hospice/útulky pro pocestné/

F. Kamenný most
G. Vesnická obydlí- ze dřeva, ale i cihly, kámen, složitější domy, nejen jednoprostorové"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ