"Stejně jako markrabě Jan Jindřich, žil i jeho syn markrabě Jošt na Špilberku. Joštův bratr Prokop byl snad první špilberský vězeň. Uvěznit ho tam dal v roce 1410 jeho strýc Zikmund. Po Joštově smrti přestal být Špilberk nejen sídlem Lucemburků, ale i slavnou markraběcí rezidencí.
Morava začala být spravována přímo králem Václavem IV. a péče o zeměpanské statky byla svěřena špilberskému hejtmanovi.
Císař Zikmund postoupil v roce 1423 Moravu svému zeti Albrechtovi a hrad Václavu z Dubé. Na Špilberku se usadilo rakouské vojsko.
Se Zikmundem je spojen počátek méně slavné historie brněnské pevnosti, která měla nyní sloužit proti zájmům českého národa. V Zikmundově době byl hrad důležitou protihusitskou pevností.
Brno získalo hrad Špilberk poprvé až v době bezvládí po smrti Albrechta II. Rakouského, manžela Zikmundovi dcery. Patřil městu od roku 1439 do roku 1453.
Zásluhou krále Jiřího z Poděbrad byl Špilberk roku 1458 vykoupen a stal se v letech 1465 -1466 sídlem jeho syna Vikorína, zemského hejtmana moravského. Roku 1468 odolával hrad pod velením purkrabího Leopolda Krajíře z Krajenu uherskému vojsku. Tehdy přijel do Brna dokonce sám král uherský Matyáš Korvín. Maďarská posádka zde byla až do smrti uherského krále v roce 1490. Z této doby je znám jeden z nejvýznamnějších špilberských vězňů Bohuslav ze Švamberka. Na základě příkazu zemského sněmu byl zdůrazněm pevnostní charakter Špilberku po roce 1529 bezpečnostním opatřením a větším opevněním proti bížícím se Turkům v roce 1542. Přesto ještě v roce 1543 zjistil zemský sněm špatný stav zdiva, jen vinné sklepy byly v pořádku.
Ferdinand I. se svým synem žádají v roce 1560 moravské stavy o svolení k prodeji hradu. Moravští stavové hrad a špilberské panství koupili sami a v roce 1560 ho prodali městu Brnu za 6000 zlatých.
Jakmile byla svěřena správa hradu brněnským konšelům, přestal být Špilberk sídlem správy zeměpanské. Nebyla to šťastná volba. V roce 1578 hrad vyhořel a teprve strach před Turky přiměl městskou radu v roce 1593 k větší péči o pevnostní zdivo.
Za českého povstání v květnu roku 1619 byly předány klíče od hradu i města plukovníku Stubenvollovi. Česká posádka se počala na Špilberku opevňovat a při severozápadní straně hradu vybudovala novou dřevěnou baštu.
V roce 1620 navštívil Brno jako sídlo moravských direktorů zimní král Fridrich Falcký. V době, kdy pevnost měla podpořit naděje českého panstva, byl velitelem hradu a města plukovník Jiří Ebenberger, odboj však ukončila osudná bitva bělohorská.
1. ledna 1621 obsadil Brno císařský plukovník Verdungo a císařský komisař kardinál Ditrichstein zabavil Špilberk pro Ferdinanda II."

VOŠ cestovního ruchu Karlovy Vary

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ