"Často se věci nedějí podle našich představ. Pak se stává, že jsme zmatení a zklamaní, protože se nedokážeme smířit s cestou, jakou k nám příhody života přicházejí.
Když šla na obyčejnou house-party u spolužáka, neočekávala radši nic. Věci přicházejí, dějí se podle toho, jak se rozhodnou ostatní lidé a co udělají. Snad nic nemůže vystihnout ten večer tak dobře, jako tahle věta.
Pozdravit se se všemi, pár přátelských objetí a pokývnutí hlavou, rutinní záležitost, kterou si však Martina nemohla odpustit. Když už to konečně vypadalo, že viděla všechny, přesunula se do kuchyně, nechala si donést pivo a posadila se na jednu z vrzajících dřevěných židlí.
Přemýšlela, jak se bude sama cítit, až bude slavit svoje sedmnácté narozeniny. Už teď si připadala, že za dosavadní život nestihla nic.
„Áhoj!“ pozdravila ji nově příchozí Lucka a napřáhla ruce k objetí.
„Ani omylem. Vždyť jsou tady samý bakterie,“ ohradila se s nepřístupným výrazem v obličeji Martina. Po pár vteřinách, kdy stále sledovala napřažené ruce a usměvavý obličej před sebou, naoko roztála a objala ji.
Párty se vyvíjela. Jakým směrem, to se už tak přesně určit nedalo. V jednom pokoji se zamknula zamilovaná dvojice. U ledničky s pitím ve sklepě se přetlačovalo několik kluků. Dvě holky se zmocnily reproduktorů a všemi pokoji i chodbami se rozlehla ohlušující hudba dobrá tak na vymývání mozků.
Jediná relativně normální skupinka se usadila na prvních schodech dřevěného schodiště ve třetím patře.
„Jako stejně s tím nic neuděláš,“ rozhodila rukama Terka.
„Ale tak třeba by nám ji vyměnili. Za zkoušku to stojí, ne?“ snažila se Martina o další prosazení svého názoru. Kdesi slyšela, že gympláci se dokážou bavit jen o škole. Nesouhlasila s tím názorem. Ale jako startovní téma drbání učitelů vždycky posloužilo bravurně.
David se na ni podíval a nasadil další ze svých na první pohled připitoměných na druhý pobavených výrazů. Zatím se jenom usmíval, protože sám k tématu neměl moc co říct. Všichni věděli, že učitelku nenávidí, ale nějakou možnost výměny za jiného učitele nikdy nezvažoval.
„No tak ne,“ rezignovala Martina, když spatřila pohledy kamarádů. Nechali projít nejmenšího spolužáka ze třídy a znovu se rozvalili na schodech. Výborné místo na okupaci, pomyslela si Martina.
Většina lidí v domě už měla něco vypito a to bylo teprve pár minut po deváté. Martina se podívala na skleničku v ruce. Černá tekutina vypadala neškodně, až na to, že s kofolou v ní bylo ještě trochu rumu. Dopila zbytek a nechápavě se podívala na vstávající Terku.
„Kam jdeš?“
„Hmm. Napít se. A asi zabránit holkám, aby pustili dalšího Justina Biebera,“ odpověděla instinktivně Terka a zmizela ve dveřích největšího pokoje v domě.
Martina zůstala s Davidem sama. Její pozice jako by se odchodem třetího člověka ve skupince změnila. Nohy měla natažené přes Davidova stehna, a jelikož schody nebyly dost dlouhé, chodidla jí visela ve vzduchu v mezeře v zábradlí.
David se usmál.
„Ty si nepůjdeš namíchat další drink?“
„Asi ne. Tenhle byl dost přísnej,“ odpověděla a snažila se rozpoznat, na jaké úrovni opilosti se právě nachází. Když se marně pokusila potlačit úsměv, zanalyzovala svou úroveň jako v dobré náladě.
Pak pochopila Davidovu jemnou narážku a pokrčila nohy. Zvedla se na loktech, změnila polohu z polosedu do sedu a protáhla se. Musela se soustředit, aby potlačila zívnutí.
„Tak já jdu.“ David se zvedl a opřel se o zábradlí.
„A kam prosímtě?“ zvedla Martina hlavu, aby na něj vůbec viděla. Pomalu se taky zvedla.
„Tam,“ ukázal na dveře koupelny.
„Tak fajn. A já zatím půjdu zkontrolovat playlist vedle.“
Ty tři metry dělící je od dveří koupelny přešli spolu. David chytil kliku a otevřel dveře. Martina už se zatím otočila o devadesát stupňů ke dveřím do pokoje. V půlce kroku ji David chytil za ruku a stáhl zpátky. Ani nestačila otevřít dveře.
Ocitli se spolu v koupelně. David otočil kolečkem. Zamčeno.
Martina nechápala přesně, co se děje. Jen tušila. Její optimistický mozek stále zachovával dobrou náladu. Posadila se na vanu a snažila si srovnat myšlenky.
Blížil se k ní neskutečně pomalu. Jako ve zpomaleném filmu. Naklonil se k ní, chytil ji za ruku a lehce zatáhl. Naklonila se k němu. Políbil ji."