1) Nadpis
2) Úvodní část
3) Výklad teorie
4) Polemika, kontakt s adresátem
5) Zamyšlení autora
6) Shrnutí, závěr

"Esej

Esej o eseji
V této práci bych se ráda věnovala rozboru eseje jako díla samotného, i pohledu lidí na něj. Nejprve si však esej definujme. Z mnoha různých zdrojů je možné se dozvědět, že esej je literární odborně publicistický žánr středního či kratšího rozsahu. Je oblíbeným druhem úvahy na odborné téma (filozofické, společenské, kulturní, literární…). Esej je psána s estetickým záměrem, a tudíž je zpracována živým, obrazným jazykem a za pomoci expresivních uměleckých prostředků. Autor eseje posuzuje problém v širším kontextu, komentuje řešení a naznačuje nová. Esej je jakýsi dialog autora se sebou samým i se čtenářem. Termín do literatury přinesl francouzský renesanční myslitel Michel de Montaigne názvem své knihy Essays.
Teorii máme za sebou. Je čas na debatu. Co vás napadne, když se řekne esej? Jaký k ní máte vztah? Mně osobně přijde na mysl jako první gramatický rozbor slova esej. Dle mého názoru je docela zajímavé, že toto slovo může být rodu ženského (ta esej), ale i mužského (ten esej). Když se zamyslím, uvědomím si, že jsem se nikdy s esejí nepotkala a znám ji pouze z výkladu z hodin jazyka českého. Zdá se mi až neuvěřitelné, že Montaigne se snažil psaním eseje vyrovnat se ztrátou přítele a důvěrníka Etienna de la Boetie. Pokoušel se nahradit dialog s přítelem rozhovorem se sebou.
Až doposud jsem esej nikdy nepsala. Mnohem bližší je mi fejeton nebo klasická úvaha. Mám pocit, že to podobně bude mít i spousta dalších lidí, jelikož je problém jakoukoli ukázku eseje vůbec najít. Je to snad nezáživný žánr? Příliš složitý? Možná. Přece jen klade na autora značné požadavky. Uvažovat na odborné téma o filozofii nebo kultuře není zrovna jednoduché...
Buď jak buď, esej tu byla, je a s největší pravděpodobností i bude. Má své příznivce a existují i lidé, kteří ji příliš v lásce nemají. Nicméně pro čtenáře je to dílo velmi schůdné a poučné, nemyslíte?"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ