1.	Úvod, zadání práce

2.	Chování spotřebitele

2.1	Kardinalismus

2.1.1

Klasická škola

2.1.2

Moderní škola

2.2	Ordinalismus

2.2.1

Indiferenční křivky

2.2.2

Dokonalé substituty

2.2.3

Dokonalé komplementy

2.2.4

Nedokonalé substituty – komplementy

2.2.5

Indiferenční mapa

2.2.6

Zákon substituce

2.2.7

Mezní míra substituce (MRS)

2.2.8

Zákon klesající MRS

2.2.9

Hraniční přímky rozpočtového omezení

2.2.10

Rozpočtový prostor pro spotřebitele

2.2.11

Důchodový spotřební křivka

2.2.12

Cenově spotřební křivka

2.2.13

Přímá a nepřímá cenová poptávka

3.	Aplikace teorie

3.1	Indiferenční křivka kultury a sportu

4.

Závěr

„Úvod
Každým okamžikem je náš život plný rozhodování. Rozhodujeme se o svém čase, o svém kapitálu i o naplnění životních cílů. Co však ovlivňuje naše rozhodování? Proč jít raději s přáteli na fotbal než s přítelkyní na operu? Proč si koupit automobil, a ne motocykl?
Odpověď na tyto otázky je jednoduchá. Je to užitek ze spotřeby nakoupeného statku, míra, jakou nás tento statek uspokojuje. Chodíme-li raději na fotbal, pak nám určitě přinese návštěva fotbalu větší uspokojení než návštěva opery, byť v Národním Divadle. Stejně je to i u automobilu, proč na mne má na cestě do zaměstnání pršet? V takovém případě se míra uspokojení pro motocykl rozhodně nedá s mírou uspokojení pro automobil srovnat.
Ekonomická teorie nám pomáhá zkoumat chování nás samotných jako spotřebitelů. Zjišťujeme, jaký vliv má cena na naše nákupy, tedy na poptávku po různých statcích, přinášejících nám užitek. Zjišťujeme, kolik kterého statku nakupovat, a který preferovat před jiným. A také jak dosáhnout okamžiku, kdy jsme utratili přesně takovou částku, jakou jsme chtěli, a při tom jsme maximálně spokojení.
To vše se pokusíme objasnit v této práci.

Chování spotřebitele
Kardinalismus
Kardinalismus je jednou z teorií, sloužící k vysvětlení chování spotřebitele. Dělí se na dvě větve – klasickou a moderní kardinalistickou školu.
Klasická k. škola popisuje uspokojení spotřebitele pomocí nově zavedené veličiny – užitku.
Moderní k. škola nahrazuje veličinu užitku jeho funkcí, která vyjadřuje míru uspokojení pomocí peněz. Tato funkce se nazývá celkovým užitkem (TU). Tato veličina závisí nejen na objemu spotřebovávaného produktu, ale i na jeho vlastnostech. Zároveň se její hodnota mění i se spotřebitelem, a to díky rozdílným preferencím různých spotřebitelů.
Nejdůležitější charakteristikou moderního k. přístupu je mezní užitek. Ten je definován jako změna celkového užitku při změně spotřeby o jednu jednotku – MU=∆TU/∆x. Tato funkce se chová dle zákona klesajícího mezního užitku. V praxi to znamená, že spotřeba určitého statku nám přináší jistou míru uspokojení. Při větší spotřebě statku sice celkový užitek vzrůstá, ale stále pomalejším tempem. Při dosažení bodu nasycení může dokonce dojít k jeho poklesu. (viz obr. 1)
Při aplikaci této teorie v praxi však zjistíme, že popis chování spotřebitele pomocí vztahu mezi spotřebou statku a užitku z této spotřeby je velmi zjednodušený, neboť nebere v úvahu finanční možnosti spotřebitele pro maximalizaci celkového užitku.
Při spotřebě může tedy dojít k situaci, kdy mezní užitek z daného množství je vyšší než jeho cena. V takovém případě je spotřebitel samozřejmě ochoten zaplatit vyšší částku. Víme však, že mezní užitek s rostoucí spotřebou klesá, proto musí v určitém okamžiku dojít k tomu, že cena statku a mezní užitek jsou si rovny. Stejně tak platí, že v určitých případech se hodnota mezního užitku nemůže vyrovnat ceně statku. Tehdy dochází k omezení poptávky po takovém statku.
Optimální nakoupené množství je tedy pro spotřebitele takové, kdy se hodnota mezního užitku rovná ceně nakupovaného statku – MU=p. Tento stav nazýváme parciální rovnováhou spotřebitele.
Vzhledem k tomu, že se spotřebitel neomezuje pouze na užívání jednoho statku, je třeba pro dosažení maximálního uspokojení uvažovat i kombinaci jednotlivých statků. Taková kombinace je optimální, pokud spotřebitel dosáhne maximálního uspokojení užitím různého množství jednotlivých statků v určitém poměru v rámci jeho rozpočtového omezení. Tento stav je ovšem podmíněn zákonem rovnosti mezního užitku, tzn. mezní užitky všech statků jsou ve vztahu k jejich cenám stejné.“

Práce obsahuje grafy. Čistý text práce dosahuje cca 8 stran. Práce byla vypracována pro The Nottingham Trent University, B. I. B. S., a. s. Brno.