"Pravěké umění
• Z hlediska časového a vývojového je to nejdelší, nejméně známá, počáteční, prehistorická
epocha ve vývoji umění, která je spojena s prvobytně pospolnou společností
Dělí se na tři epizody:
1. Doba kamenná (do roku 3500 př.n.l)
2. Doba bronzová (3500 př.n.l. - 700 př.n.l.)
3. Doba železná (od roku 700 př.n.l. až doteď)
Toto rozdělení formuloval archeolog Christian Thomsen (1788 – 1865). Pravěké umění jako
předmět vědeckého bádání je pozdním objevem. Je známe teprve 150 let.
Doba kamenná (do 3500 př. n. l.)
• představuje nejdelší časový úsek lidských dějin
Paeolit (před 40 000 př.n.l.)
• paelo = starý, lithos = kámen
• nejstarší nálezy spadají do tohoto období
• vznik Homo Sapiens a vývoj řeči (cca 300 000 – 140 000 př.n.l)
• člověk moudrý se postupně šíří do celého světa z Afriky
Technika: Oheň trvale udržován, kamenné palice, oštěp, luk, šípy, harpuny z kostí, jehly z kostí,
oděvy z kůží, chatrče z větví, a mamutích klů pokryté kůžemi, listím a mechem. Člověk moudrý žil
v Evropě spolu s člověkem neadrtálským, který vyhynul cca před 28 000 lety.
Umění paolitu: Rytiny postav, tanečníků, zvířat venku či na skalních převisech.
V Austrálii a severní Africe cca 40 000 př.n.l.
Gravetien (38 000 – 18 000 př.n.l.)
• lovci mamutů neboli kromaňonci – jeskyně „cromangon“ v jižní Francii
• kočovníci, neustálá migrace za zvěří od Pyrenejí až ke Kaspickému moři
• sošky Venuší - nalezeno přes 200 kusů; výška 10-15 cm; z hlíny, tuku, popele a úlomků
kostí nebo vyřezané z klů mamutů
• podle izotopu uhlíku je stáří sošek odhadováno na cc 25 000 př.n.l.
Mezolit (10 000 – 7000 př.n.l) a Neolit (7000 – 3500 př.n.l)
• střední doba kamenná (mezo = střední) a nová doba kamenná (neos = nový)
• období usazování kočovných národů, vznik měst, domestikace zvířat, Mezopotámie
• nejstarší kamenné město Jericho (Palestina, údolí řeky Jordán, 7 000 př.n.l)
• tkaniny a látky již cca 6 000 př.n.l. (první tkalcovský stav v Turecku)
• vznik zdobené ruční keramiky"

EDUSO, Práce obsahuje dva obrázky o rozsahu půl stran.